Ve středu se tam vrátil opět v dresu Ústí, v jehož kabině se letos sešel s řadou dalších kladenských odchovanců. A nakonec odjížděli hodně smutní, domácího favorita totiž dvě třetiny trápili a chvílemi dokonce mačkali jako citron.

„Chtěli jsme vyhrát a dvě třetiny to bylo hodně vyrovnané. Potom jsme si to tak trochu udělali sami. Chybami jsme je pustili na 4:2 a pak už to bylo těžké. Měli jsme ten gól dát za stavu 2:2 my," povídal velký bojovník a rytíř ledu po trochu kruté porážce 2:6.

V zápase jste měli spoustu akcí, když jste Kladno přečíslili, také přesilovky jste hráli dobře a chvílemi Rytíře doslova dřeli z kůže. Pro nejlépe střílející tým WSM je ligy jsou ale dva góly málo…

Je to škoda, my jste ten zápas chtěli vyhrát a šance jsme si vytvořili. Ale udělali jsme i hrubé chyby v obraně.

Na ledě pět Kladeňáků, na střídačce Miroslav Mach. Byla tam cítit rivalita?

Já se určitě s nikým nehecoval, nicméně hrál jsem tady dlouhé roky a je přece jen zvláštní pocit být na druhé straně.

Ale vyhecované to bylo, ve třetí třetině dostal Vágner za debatu s rozhodčím dva desetiminutové tresty a pak chytil desítku i Tůma. Trenér Mach po utkání s muži v pruhovaném také ostře debatoval…

Byla tam asi trochu frustrace. Na tom není nic úplně divného, protože jsme odehráli velmi slušné dvě třetiny a pak jsme to ztratili. Nějaké sporné výroky tam asi byly, ale už to nevrátíme. Někdo prostě nervy udrží, jiný ne. Je to hokej.

Fanoušci Kladna se hodně těšili na návrat Petra Tenkráta, který asi chyběl na ledě i vám. Prý má virózu, je to pravda?

Je to tak. Trochu s tím v Ústí bojujeme, před čtyřmi dny jsem ležel já, teď to padlo na Petra, tak snad nebude nikdo další. Škoda, že nehrál. Třeba by dal góla a bylo by to pro nás veselejší.

Takhle bude asi jediná příjemná věc ze středečního zápasu, že výjimečně nemusíte sednout do auta či autobusu a cestovat daleko domů.

To máte pravdu, to je vážně skvělá věc. Cestuji fakt dost.