Třeba primátor Kladna Dan Jiránek označil Volfův nápad už v úterý za vrcholně nevkusný a urážlivý pro všechny minulé i současné pracovníky hutí a dolů. „Opravdu si myslíte, že pro profesionální sportovce je trestem již jen pohled na poctivou práci?“ ptá se ve svém vyjádření.

Milan Volf má ale také oponenturu. On sám se exkurze zúčastnil a zaměstnanci se prý normálně s hráči bavili, jejich návštěvu spíš přivítali.

Dlužno dodat, že oba muži proti sobě stojí ve volbách jako kandidáti na postu primátora.

Na Volfově straně stojí třeba vedení fotbalového SK Kladno. Kladenští hokejisté se podle jeho včerejšího vyjádření měli na vlastní oči přesvědčit, kolik práce musí dělníci vynaložit na mnohem menší finanční výdělky, než jaké si vydělají oni sami hokejem. „Rozhodně se nikdo nechtěl vysmívat lidem, kteří si každodenní těžkou prací vydělávají na živobytí a jejich práce si i my vážíme. Sám jsem sedm měsíců fáral na Dolu Nosek a umím si představit, jak těžkou práci lidé v Poldovce dělají,“ řekl ředitel SK Kladno Eduard Novák a dodal, že také současný asistent A týmu Jiří Němec, bývalý reprezentant, v době svého působení v německém Schalke 04 sfáral s týmem devět set metrů pod zem, aby hráči viděli, jak tvrdě pracují lidé, kteří jim fandí a při každém utkání zaplní stadion.

Na straně Volfa je v tomto případě i Zdeněk Štěpánek. Personální ředitel Poldi Hütte hráče po areálu závodu prováděl. „Nikdo si z nikoho nedělal legrácky, naopak pro naše pracovníky to bylo příjemné oživení při ´práci v podmínkách, o které se většině lidí ani nezdá´,“ píše ve svém dopise, jehož celou verzi stejně jako další vyjádření můžete celé číst na internetových stránkách Kladenského deníku www.kladensky.denik.cz

Spolupracovník Deníku a zároveň mluvčí extraligových florbalistů Petr Šikola má opačný názor: „Pokud bych já byl panem Scholzem – majitelem ocelárny, tu kuriózní exkurzi bych ve svém závodě nepovolil. Proč? No protože organizátor výletu nejspíš uráží mé pracovníky, má je snad za jakési exotické exponáty, jaké jsou k vidění ve skanzenech či přírodních rezervacích. Je to skutečně tak vzácný druh, ten normálně pracující člověk?,“ ptá se Šikola ve svém sloupku.

Tolik lidé, kteří do sportu dělají nebo ho podporují, ale Deník chtěl znát hlavně názor někoho, kdo celý život v Poldovce opravdu tvrdě vydělával v dělnické profesi a zároveň je hokejovým fanouškem.

Podařilo se najít Karla Kudrnu. Dvaašedesátiletý chlapík odešel v létě do důchodu, předtím ale 34 roků pracoval ve starých válcovnách, pak v nových a ještě na Dříni. A pokaždé, když mu to směna dovolila, vyrazil na hokejový zápas. „Mě by tohle neurazilo, nevím proč. Aspoň viděli, jak se to dělá, že to není legrace. Koneckonců nás tam okukovaly různé exkurze celou dobu, co jsem tam dělal. Chodily tam i na prvního máje, ať už to byly děti ze škol nebo delegace. Natáčeli násdo televize, a také jsme to nebrali, jako že jsme nějací exoti, co pracujou rukama. Podle mě to žádné zesměšňování není,“ mávl rukou Karel Kudrna.