Kadlec bral svou cenu za hokejbalové úspěchy, u kterých už aktuálně nepokračuje. Poté, co na jaře ve své šestnácté sezoně v HBC Kladno dovedl muže ke druhému místu v extralize i Českém poháru, se na pokračování s vedením klubu nedohodl a o hokejbalu si ani v rozhovoru povídat nechtěl. Prý mu současnou nelichotivou situaci nepřísluší hodnotit.
Nicméně jak blyštivé byly jeho úspěchy coby hokejového obránce, kdy získal titul mistra světa 1996, byl třetí na olympiádě 1992 a několikrát bronzový na MS, tak skvěle si vedl i coby kouč hokejbalistů.
Pět titulů mistra republiky, dvakrát mistr světa s národním týmem, triumfy ve Světovém i Evropském poháru, to vše hovoří jasnou řečí přímého chlapa, který nikdy nehrál na řečičky a umí pojmenovat věci pravým jménem.
Stejně to vzal i s oceněním pro trenéra roku. „Kladno má skvělých trenérů spoustu, namátkou Milan Fortuník ve volejbalu nebo trenéři atletiky. Vyhrát v takové konkurenci, z toho mám radost, ale dostat to mohli klidně i jiní,“ měl jasno.
Za srdce ho vzalo zmíněné ocenění téměř osmdesátiletého Františka, někdejšího kapitána trojnásobných mistrů světa v hokeji a pětinásobného šampiona republiky s Kladnem. Aplaus zaplněného kladenského divadla Lampion nebral konce.
„To bylo něco úžasného. Já pana Pospíšila velmi dobře znám už z mládí, protože mě vedl v reprezentační dvacítce a tehdy jsme k němu vzhlíželi jako k Panu obránci. Co nám říkal a radil, to pro nás bylo svaté,“ vybavil si Drahomír Kadlec a přidal hezké vzpomínky z roku 1987. „Tehdy jsem debutoval na mistrovství světa, hrálo se ve Vídni. Tým trénoval pan Pospíšil s Jánem Starším a my uhráli cenný bronz a dokonce sahali po zlatu, protože s Rusy jsme dlouho vedli. Je to prostě velikánská legenda a klobouk dolů před tím, co dokázal,“ uzavřel chválu.
U trénování Drahomír Kadlec zůstal, jen se od hokejbalu zase vrátil k hokeji. Trénuje s kamarádem Vladimírem Kamešem (mimochodem i on má titul mistra světa v hokeji i hokejbalu, v obou ale jako hráč) muže Králova Dvora, což je v uvozovkách jen krajská liga, ale kvalitu má. „Určitě a my i tam chceme kluky někam posouvat a pomoci tomu, aby je hokej bavil. Zároveň vedu páťáky a šesťáky Pézetky, kde jsem vyrůstal a nejen já, ale řada dalších později známých hráčů,“ připomíná.
Dobře ví, že mládež Kladna už zdaleka není co bývala, ale rád by pomohl tomu, aby se vrátila do své bývalé síly. „U mě hrají moc šikovní kluci, práce s nimi mě baví. Souhlasím s tím, že v pozdějším juniorském věku už bychom měli jít spolu s Rytíři do společného produktu hráčů, kteří jednou mohou dosáhnout vrcholu. Tedy velká konkurence v týmu a snaha být špičkou v republice. Nikdy se vám nepovede, že se hokejem bude živit všech dvacet hráčů z juniorky, ale pět nebo šest jich být může, jako to bylo za nás,“ dodal Drahomír Kadlec.
Nejlepší sportovní trenér Kladenska za rok 2022.
