Šance přišla při zranění tří beků a odchodu Jiřího Drtiny do Varů, Libor si zahrál v pondělí v Třinci.
Jaký byl váš návrat do sestavy a vlastně i na led, kde jste kdysi tři roky úspěšné působil?
Nebylo to úplně nejjednodušší, hlavně kvůli té dlouhé cestě do Třince. Ne, že bych se na ni chtěl vymlouvat, ale přece jen v první třetině se podle mě projevila, to jsme moc dobře nehráli a oni byli nažhavení. Pak už se to zlepšovalo, sahali jsme po minimálně po bodu, dokonce jsme měli i na vítězství. Bohužel jsme to nedotáhli, byl to hokej nahoru dolů.
Co vy osobně, jak jste se cítil?
O cestě už řeč byla, ta je fakt hrozně dlouhá. Ale jinak jsem problém neměl. Dobře, že jsem si předtím byl zahrát čtyřikrát za Písek, bez toho bych to nedal.
Mnozí by řekli, že hráče ve vašem věku a s vašimi úspěchy nemá zapotřebí hrát na farmě…
Tak to není můj případ, už jsem si vyzkoušel ledacos a je to další zkušenost do života (úsměv). Jinak mi to pomohlo. Celkově je tam ale hodně kluků na hraně juniorského a seniorského věku a týmu se moc nedaří.
Jeden zápas jste ale rozhodl gólem v prodloužení…
To je pravda, aspoň jsem jim snad trošku pomohl.
Proč jste vůbec tak dlouho stál? Bylo to vaše zranění, nebo jste se nevešel do sestavy?
Moc se mi na to odpovídat nechce. Bylo tam zranění kolenních vazů, ale také je fakt, že se nám s Davidem Růžičkou nepovedl zápas na Slavii. Pak jsem ještě naskočil na Chomutov, ale to byl konec. Konkurence v týmu se zvedla příchodem kluků z NHL a vypadl jsem ze sestavy. Na druhou to beru i rozumem. Nejpodstatnější je, jestli se dařilo mužstvu a to se dařilo.
Co čekáte od dnešního duelu s Budějovicemi? Zase to bude oříšek, mají tým nabitý hvězdami NHL, dokonce ještě ještě víc než vy?
Já si myslím, že v tomhle bude výhodou, že už jsme si odehráli ten pondělní zápas v Třinci. Oni měli desetidenní pauzu a i my poznali, že se pak hraje hůř. Doufám, že to takhle zafunguje.
Co netradiční začátek až od sedmi večer?
To by mě ani tým nemělo rozhodit, je to jen hodina a půl rozdílu.
