Hráčům druholigových Řisut spadla brada, když se bez nejmenších signálů u nich objevil na tréninku Martin Procházka, který tím začal svoji trenérskou dráhu. „Také jsem byl pěkně vyjukaný," přiznal borec, jenž začátkem března oslavil čtyřiačtyřicáté narozeniny.

Také čtěte: Oprava ulice Milady Horákové asi letos nezačne

Vaše angažmá v Řisutech překvapilo hokejovou veřejnost, která si Vás s trenérským postem nikdy nespojovala. Jak k němu došlo?
Bylo to narychlo. Dostala se ke mně informace, že Řisuty hledají trenéra z okolí, a to okamžitě. Spojil jsem s manažerem panem Záleským a během dvou dnů bylo všechno vyřízené. V té době se náhodou setkaly dvě věci. Oni potřebovali trenéra a já jsem o trénování uvažoval, protože studuji A licenci a k tomu potřebuji praxi. Chtěl jsem si původně dát čas na rozmyšlenou, avšak než jsem se rozkoukal, byl jsem představený mužstvu.

Na to jste připravený nebyl…
Byl jsem pěkně vyjukaný. První týden připravoval tým můj asistent Martin Kašák, který tam dlouho působil jako hráč a všechno tam znal. Já sice také byl na ledě, ale spíš jsem kluky pozoroval. S Kášou jsme si od první chvíle sedli. Má podobné názory, a když jsme si každý pro sebe cvičně udělali soupisku na příští rok, tak jsme trefili stejné hráče.

Jaký byl přechod na druhou stranu barikády?
Jak jsem řekl, byl jsem z toho nesvůj, ale jakmile jsem vlezl na led, tak to ze mě spadlo. Najednou jsem měl pocit, že mi to sedlo a že to nebude žádný problém. Nadšení je ve mně i teď po sezoně. Škoda, že už je konec.

Nepřehlédněte: Hokejové bašty jdou proti sobě! Kladno versus Jihlava

Budete v Řisutech pokračovat i v příští sezoně?
Chtěl bych, přece jen to je ligová soutěž. Draplo mě to a rád bych si mužstvo tvořil na základě vlastních představ. Samozřejmě podle možností klubu. Koncem března si s panem Záleským sedneme a řekneme si svoje představy.

Celý obsáhlý rozhovor najdete v sobotním tištěném vydání Kladenského deníku.