Oba kluci si společně zahráli právě v reprezentaci do dvaceti let, kam je trenéři Marek Sýkora a Zdeněk Moták pozvali pro přípravný turnaj do Finska. Nově se rodící předvedl, že to s českými talenty nemusí být až tak hrozivé. Hrál dobře, podlehl jen švédským vicemistrům světa a skočil druhý.

Melka i proto zářil spokojeností. Sám o sobě dal vědět šesti kanadskými body ve čtyřech zápasech. „Hrálo se mi výborně. Trenéři mě zařadili do druhé lajny s Mužíkem a pardubickým Buchtelem, což bylo fajn. Hlavně s Jakubem Mužíkem jsme toho hodně odehráli spolu, na ledě o sobě dost víme,“ vypráví Melka, jenž zářil hlavně proti domácím Finům (1+1) a Švýcarům (1+2). Posílil tak své naděje na případnou nominaci na MS 20 na konci roku.

K té by mu však pomohlo zejména to, aby se dostal do kladenského áčka, což zatím nevypadá. „Už jsem v Kladně podepsal smlouvu a párkrát s áčkem trénoval. Je jasné, že se tam dostat chci, je to můj hlavní cíl. Odchod do zámoří teď neplánuji,“ tvrdí útočník, jenž v březnu oslaví devatenácté narozeniny.

Bohužel, slavit zatím nemůže s juniory KEB Kladno. Těm se v extralize nedaří a zatím marně se pokouší uniknout z pásma play-out. „Zbývají nám čtyři zápasy a musíme se hlavně vyhnout baráži,“ je jasné Melkovi, který patří k elitě celé soutěže.

V kanadském bodování nasbíral ve 42 zápasech 33 branek a 32 asistencí. Pětašedesát bodů ho řadí na třetí místo celkově za vítkovické duo Šedivý 76 bodů) – Bursík (66). „Máte asi pravdu, že bych mohl atakovat první místo. I jsem se tam pohyboval, to tu ale hrál ještě Kuba Mužík, vrací se ještě jednou Melka k povolené loupeži, kterou Chomutov v Kladně provedl.

Po Mužíkově odchodu juniorům pomáhají z lepších borců jen Eberle a Gudas, kteří ale většinou bojují v áčku nebo v Berouně v I. lize dospělých. „Jenže když přijdou, je to hodně znát. Jinak často prohráváme. Hlavně kvůli zbytečným chybám vzadu a spoustě neproměněných přesilovek. I mně trenéři občas vyčítají, že příliš nahrávám. Ale co je moje přednost, na to se musíte zeptat jinde,“ mávne rukou hráč s šikovnýma rukama i dobrým pohybem, jehož k hokeji přivedl v šesti letech jeho otec.

A Melkovy sny do budoucna? Jeden už byl zmíněn, chtěl by se podívat do áčka Kladna. A samozřejmě se udržet v reprezentaci do 20 let. Ten poslední se od ostatních hráčů také neliší. „Jako každý bych si rád někdy zahrál někde v zahraničí,“ přiznává.