Jaké to je, když se dá dohromady téměř celá Blue line?
PP: Jsem rád, že se s Otou můžeme potkat na ledě. Škoda, že chybí Martin Procházka. Ale máme skvělou náhradu v podobě Patrika Eliáše. Bruslení chybí, tedy hlavně mně. Kluci lítají, ale já jsem rád, že vidím.
Po jak dlouhé době spolu hrajete?
OV: Před nějakými deseti lety byla v Kladně také podobná akce, tak jsme hráli naposledy pohromadě.
Stále o sobě víte?
OV: My o sobě víme.
PP: Ale ne na ledě (směje se).
OV: Taky o nás musí vědět nohy!
Největší problém je tedy v rychlosti?
PP: Samozřejmě. Já už se nehýbu, že bych si chodil zahrát hokej. Mám na sobě výstroj snad po šesti letech. Je to hrozně znát.
Ale připravili jste gól pro Patrika Eliáše. Měli jste z něj radost?
OV: To má člověk v genech. Když dá člověk gól nebo ho alespoň připraví, tak musí být radost.
Od Pavla Patery to byla dokonalá přihrávka.
PP: Viďte! To vůbec nebyla přihrávka. Chtěl jsem dát gól. Brankář mi to ale chytil a Eli to skvěle dorazil.
Budou vaši svěřenci hodnotit váš výkon?
OV: No to tedy doufám, že se nekoukají (směje se).
Jaké tohle hokejové setkání vůbec bylo?
PP: Je to příjemné vidět kluky po tak dlouhé době. Ale myslím, že by dvě třetiny stačily…
Co vůbec děláte po odchodu ze Sparty?
PP: To je úplně jednoduché. Ze mě se stal opět taxikář. Vozím dceru do školy, ze školy, na tréninky, z tréninků.
Jan Šejhl
