Jaký byl zápas v Pardubicích?
První třetinu jsme zaspali, tam nám to uteklo. Když jsme prohrávali ve druhé třetině tři nula, už bylo těžké vrátit. Ale dokázali jsme to a byl z toho hratelný zápas. Bohužel jsme dostali gól při naší přesilovce. Ve třetí třetině to bylo vabank.
Sám říkáte, že se úvod úplně nepovedl. Co za tím mohlo být?
Není to poprvé. Kdybych to věděl, dali bychom si na to pozor. Nevím. Těžko říct, jestli se na nás podepsala dlouhá cesta, špatná rozcvička nebo jestli na nás Pardubice vlétly. Nestačili jsme s nimi držet krok.
Už po minulé reprezentační přestávce se Kladno rozjíždělo pomalu. Může právě pauza hrát svoji roli?
Je to možné. Jen při trénincích se to tak natrénovat nedá. Chybí tomu zápas, který je jedinečná věc. Úplně jiné tempo. Mě osobně pauzy nebaví. Musíme něco změnit, aby se to při příští pauze neopakovalo.
Dal jste gól, pro vás oficiálně první. Jaké jsou pocity?
Jsem za něj rád, ale byl bych radši, kdyby pomohl k výhře. Takže mám smíšené pocity.
Ta střela ale byla moc povedená…
Hlavně to byla neskutečná přihrávka od Eddieho (Tralmakse). Zavřel jsem oči a napral jsem to tam.
Už chvíli před gólem byla skrumáž, po které někteří i zvedali ruce. Jak jste tu situaci viděl vy?
Byli tam asi čtyři hráči v brankovišti. Myslím, že se tam radovali Uli (Veber) s Bábisem (Babkou). Asi se snažili rozhodčí přesvědčit, že se puk dostal za brankovou čáru (usmívá se). Pak se puk odrazil do rohu. Celou situaci jsem neviděl. Ale vím, že se to tam kluci snažili dorvat. Ale nepovedlo se.
Pro vás to byl první zápas, kdy za Kladno nastoupil i Jaromír Jágr. Jaké to bylo?
Byla to motivace. Ale že bych ho vnímal, to ne. Prostě jsem to bral jako další zápas a snažil jsem se hrát co nejlépe.
