V Innsbrucku 1976 se nejlepší kanonýr československé hokejové historie Milan Nový stal nejlepším střelcem turnaje a přivezl si stříbrnou medaili, o čtyři roky později v americkém Lake Placid vyhrál kanadské bodování turnaje. Čechoslováci ale tehdy nepostoupili ze základní skupiny a skončili pátí.

„Už je to moc dávno. Raději vzpomínám na Innsbruck, kde jsme získali medaili, ale zase jsme byli jenom kousek od zlaté. Bohužel, i to přináší hokej," vzpomíná na závěrečné střetnutí turnaje.

Čechoslováci, které drtila chřipka a prohráli kvůli tomu kontumačně s Polskem (kapitánu Pospíšilovi naordinovali lékaři tehdy nedovolený kodein proti kašli), potřebovali porazit Sovětský svaz. Sovětská mašina k poražení byla, naši ji v tom samém roce přehráli na MS v Katowicích i na Kanadském poháru, ale v Innsbrucku začátkem roku se jim to nepovedlo.
A to přesto, že vedli 2:0 a ještě v 56. minutě 3:2. „Dal jsem tehdy první gól, a když už nebožtík a můj spoluhráč z Kladna Eda Novák ve třetí třetině dal na 3:2, cítili jsme velikou šanci. Jenže hokej se hraje šedesát minut a Rusové nejen vyrovnali, ale dali i další gól," vybavuje kanonýr.

Na chřipkovou epidemii se už po letech vymlouvat nechce, byť tehdy zasáhla skoro celé mužstvo. „Víte, s chřipkou se hraje špatně. Ale moc nás to neomlouvá. Prohrát přece můžete, i když jste zdravý," uznává.

O čtyři roky později už do Lake Placid cestovalo mužstvo bez opor minulosti, Holečka či Pospíšila. Ve skupině prohrálo s USA a Švédskem, a přestože Kanadu porazilo 6:1, na víc než páté místo to nestačilo. „Prohráli jsme s Amerikou jednoduše proto, že byli dobří. Vždyť pak porazili i Rusy a vyhráli celou olympiádu. Se Švédy jsme měli přes padesát střel na bránu, ale historii zajímá jenom výsledek – prohráli jsme 2:4. Co mi bylo platné, že jsem byl nejproduktivnějším hráčem turnaje," hořce se pousměje Nový.

Milan Nový v Lake Placid nasbíral úctyhodných 15 bodů a třeba v rozhodujícím duelu se Švédy byl u obou československých úspěchů.

Na olympiádu má ale samozřejmě i jiné vzpomínky, bylo to úplně něco jiného než mistrovství světa nebo Kanadské poháry.

„Obrovský mumraj sportovců a funkcionářů. To bylo už za nás. Vždycky jsem obdivoval organizátory, že si s tím poradí. A to za nás neměli takové starosti se zabezpečením bezpečnosti. Ale že bych měl nějaké speciální zážitky, to úplně ne. My tam tehdy jeli hrát hokej a na ten jsme se soustředili, bylo potřeba udělat výsledek. Ten zadarmo neuděláte," říká chlapík, který se už řadu let pohybuje spíše ve světě podnikání, ale třeba před dvěma roky si zahrál v Lidicích šachovou simultánku s exmistrem světa Anatolijem Karpovem.

Ze dvou svých olympiád se lépe cítil v Innsbrucku. „Krásné město, můžete se jít někam projít. V Lake Placid byla zase nádherná příroda, ale městečko bylo maličké, komplex hozený trochu stranou a někam se z něj dostat byl docela problém," vybavuje si vzpomínky staré 34 roků.

Na boje v Soči se ale moc těší, hlavně na hokej, to nezapírá. Fandí Čechům, a jako kovaný Kladeňák i zdejším odchovancům. Třeba Jaromír Jágr mu předloni pomohl s exhibicí k jeho šedesátinám. „Každá olympiáda je těžká, ať to bylo dřív, nebo teď, kdy tam přijíždějí nejlepší hráči. Budu klukům držet palce. Máme pořád ještě některé světové hráče a vždycky je šance, byť jsme malá země a kandidátů na medaili je minimálně šest," dodal Milan Nový.