Prožil jsem si báječnou hokejovou noc – vstával jsem ve tři, spát jsem si na chvíli odskočil v pět.
Proč? Protože jsem se díval na dvacítku (hokejovou!!!) jak cvičila s Rusákama. Šel jsem pak do postele naštvaný – ta porážka byla zbytečná.
Druhý den jsme se pak v redakci dohadovali, kdo byl víc viníkem porážky. Zda rozhodčí, který neodpískal faul či náš obránce Krejčí, který po faulu zůstal ležet, místo, aby hrál. Nakonec jsme se shodli, že to byla porážka nezasloužená.
Když se dnes podívám znovu na soupisku naší dvacítky, je mi smutno kvůli něčemu jinému. V sestavě není jediný Kladeňák!!! To je velmi smutná bilance klubu, který v minulosti vychoval mistry světa, olympijské vítěze, mistry Československé ligy. Klubu, který byl ve výchově mládeže špičkový.
Konečně i v týmech z let 2000, 2001, kdy se ČR stala naposledy v kategorii "20" mistrem světa, hráli Kladeňáci. V roce 2000 Tomáš Horna, v roce 2001 Ladislav Vlček a Tomáš Plekanec. Stejně smutný pohled je i do sestav mladších repre mužstev ČR. Dohromady ve všech těch šestnáctkách, sedmnáctkách … tři hráči.
Tedy tahle trefa míří do kladenské mládeže. Všechny týmy dorosteneckých kategorií hrají o záchranu! To je nebezpečné pro současnost (těžko se bude prosazovat zřízení mládežnické akademie v Kladně) i budoucnost!
Pro klub, jako je Kladno, je výchova vlastních hráčů životní nutností. Konečně, kdo jiný to ví, než současní šéfové – všichni v Kladně hokejově vyrostli.
Otakar ČERNÝ st.
