Plzeň byla dlouho lepší, proč?

Já bych řekl, že na šance byla první třetina vyrovnaná a přehráli nás až ve druhé. Tam jsme mohli být rádi, že neodskočili víc. Ve třetí jsme se zlepšili hodně, ale přišla zmíněná chyba.

Zdálo se, že po gólu na 2:2 jste začali hrát zase pasivně, vše se motalo kolem Falterovy branky.

Vy to vidíte jinak. Já jsem ponořený do zápasu, potřebuji se utřít, napít. Mě to přišlo, že jsme to na 2:2 měli už uhrát a pak by se vidělo.

I po Strakově gólu na 2:3 jste byli blízko vyrovnání, nastřelil jste ale břevno a v závěrečné power–play neměl dost klidu.

Co k tomu říci. Tyčky a břevna jsme trefovali, nepadá to tam.

Jen málo současných Kladeňáků zažilo v týmu Luboše Horčičku. Vy si ho pamatujete, radil jste spoluhráčům, jak na něj?

Vůbec ne, o to jsme se nebavili.

A co o televizních zápasech? Ty vám vůbec nejdou. Nezrušili byste je raději?

O tom to přece není. My máme dvacet čtyři bodů, takže je jasné, že nám nejdou nejen televizní, ale ani jiné zápasy.

Blíží se konec roku, zkuste ho trochu bilancovat – z hokejového pohledu?

Že budeme hrát takhle, to jsem nečekal. Čekal jsem sice, že budeme dole, protože si nemyslím, že bychom nějak moc posílili, ale že to bude až takhle, to jsem fakt nepředpokládal. Musíme se snažit zlepšit, abychom za sebou nechali alespoň Mladou Boleslav a vyhnuli se baráži.