To jste měl tedy při přípravném utkání s Kanadou hodně práce, že? Po dvou třetinách jste prohrávali 0:4.

Za stavu 0:4 je to těžší na psychiku. Týmu ale musíte ukázat, že tu pořád jste a že se na vás všichni můžou spolehnout. Flegmatik nejsem, ale snažil jsem se to hodit za hlavu.

Jak házíte takové věci za hlavu?

Fígl na to není, je to asi trochu povahou. Určitě to ve mně je, ale je důležité, abych to nedával najevo. Hokej je o výhrách i prohrách. Na to špatné musíte zapomenout, protože vás pak čeká další zápas. V něm už je úplně jedno, jestli jste předtím prohrál, nebo ne.

Co vám pomůže na tuhle prohru zapomenout?

Už jsem zapomněl. (smích) Je to příprava. Samozřejmě každý zápas chceme vyhrát, to jo. Ale musíme zapomenout a vzít si z toho jen to dobré. Vypracovali jsme si šance a dali jsme i dva góly. Teď už se soustředíme na další zápas.

Alespoň jste se trošku před šampionátem rozchytal, ne? Na nedostatek střel jste si nemohl stěžovat.

Trochu se to dalo čekat, Kanada tady má výborný tým. My jsme navíc hráli ty tři zápasy v Brně (České hokejové hry), oni měli volno. Ale pro mě to bylo pořád lepší, než abych tam stál a nic na mě nešlo. Jsem spokojený, mohl jsem se dostat do tempa.

Vypadalo to, že vás všechny kanadské lajny přebruslovaly…

První třetinu jsme trošku zaspali… No, trochu víc. Bylo to o bruslení. My jsme nebruslili a oni jo, navíc hrajou tvrdě. Od půlky druhé třetiny jsme začali bruslit a mohli jste vidět, že už to bylo lepší. Třetí třetinu už to bylo dobré, vytvořili jsme si šance, z kterých jsme potom dali dva góly. Když ale chceme porazit takový tým, musíme hrát celých šedesát minut.

Na šampionátu bude alespoň širší kluziště. V Praze jste hráli na úzkém.

Je to trošku divné. Tři zápasy jsme hráli v Brně na širokém a teď se příprava přesunula sem a ještě proti kanadským hokejistům, kteří jsou na úzké zvyklí. Trošku paradox, protože spousta hráčů si potřebuje zvyknout na širší hřiště.

Jak velký je to rozdíl?

Nějaký vliv to má, ale zásadní ne. My jsme půl zápasu s Kanadou nebruslili. Nebylo to tím, že jsme hráli na malém hřišti. Prohráli jsme 2:4, takže si z toho musíme vzít ponaučení, aby se to příště neopakovalo.

Líbí se vám kanadský výběr? Má takové mladé kousavé útočníky.

Na začátku jsme se o tom bavili s klukama: jsou to mladí hráči, ale všichni výborní hokejisti. Je to silný tým, který bude na turnaji dělat problémy. Jsou silnější než loni.

Vy jste, i přes prohru, měl řadu velmi dobrých zákroků…

Každá prohra ale mrzí. Jdete do zápasu s tím, že chcete vyhrát. Bohužel, oni hráli trochu líp. Ale jsem rád, že jsem si mohl zachytat.

Asi je to trošku jiné chytání než proti týmům z Evropy, že?

Oni umějí vystřelit, umějí jít do brány, dorážet a clonit. Mají to nacvičené, dělají to automaticky. Snaží se spíš o tu dorážku. Pro mě nic nového, já jsem to čekal, žádné překvapení. Ale je fakt, že evropské týmy to až tolik nedělaly.

Co čekáte od týmů jako Dánsko nebo Lotyšsko? Moc je neznáte.

Měl jsem možnost chytat na mistrovství světa proti Norům, což bylo stejné. Oni budou čekat na naše chyby a hrát do brejků. Když jim k tomu zachytá gólman, budeme to mít těžké. Musíme se připravit, že každý takový zápas bude těžký a nemůžeme čekat, že oni to odkloužou a nechají nám tři body. Půjde do tuhého. Každý zápas bude důležitý, ale těšíme se.

Letos se navíc můžete těšit jako gólmanská jednička.

Určitě se těším. Užívám si zápasy a nehodlám na tom nic měnit. Do každého zápasu půjdu s tím, že budu chtít pomoct týmu, abychom vyhráli. Doufám, že to bude v pohodě.

Ondřej Pavelec

Narození: 31. srpen 1987, Kladno
Výška: 191 cm
Váha: 89 kg
Přezdívka: „P-man, Pavs“
Klub: Atlanta Thrashers (NHL)
Číslo: 31
Pozice: brankář
Předchozí kluby: Chicago Wolves(AHL), Cape Breton Screaming Eagles(QMJHL), HK LEV Slaný, HC Kladno JR., HC Kladno U-17
Draft NHL: V roce 2005 jako 41. celkově týmem Atlanta Thrashers
Medaile: zlato MS 2010 Německo