Na uvítanou fyzické testy a další den zrovna na jmeniny první porce ledu.
Tak útočník Jakub Klepiš zahájil v Plzni novou štaci v bohaté kariéře, do níž patří slavná NHL, ruská KHL, dva české tituly i zlato z mistrovství světa.
Známý hokejový bohatýr se Škodovce upsal po sezonách v tonoucím Kladnu. Ale rovněž Indiáni touží v extralize po lepších časech a 40letý forvard je co do zkušeností jejich nejvýraznější letní akvizicí.
„Je to pro mě nová výzva. Samozřejmě nejsem nejmladší, ale ještě si troufám říct, že nepatřím do starého železa,“ prohlásil ostřílený borec po úvodním ostrém tréninku v novém působišti.
Brusle na prvním tréninku tlačí stejně i po tolika sezonách, co máte odkrouceno?
V úvodu přípravy tlačí brusle vždycky ať máš staré nebo nové. Je to pořád stejné. Za ty roky, nebo spíš s přibývajícím věkem, to možná člověk vnímá ještě víc. Když jsem byl mladý, tak mi to bylo jedno, ale teď jako bych řešil větší blbosti.
V Plzni jste zatím krátce, ale jaké jsou vaše dosavadní dojmy, pocity?
Na nějaké větší hodnocení je brzy. Ale samozřejmě je to můj nový klub, moje druhá rodina. Alespoň já to tak beru. Zatím je všechno super, musím říct. Není nic, na co bych si mohl stěžovat. Jedině co je, že se těším.
Co vás přitáhlo z Kladna na západ Čech?
Martin Straka (generální manažer klubu). Zavolal mi a potom už bylo to jednání rychlé.
Předtím jste bojoval s Rytíři o udržení v extralize, ambice Plzně míří výš, i když jednoduché to nejspíš nebude.
Tak správně by měl mít každý hráč a každý tým nějaký cíl a ty nejvyšší ambice. Ale nemá cenu vyhlašovat, že chceme být do toho nebo do toho místa. Chce to jít zápas od zápasu a každé utkání odehrát naplno, nadoraz, jako by to bylo play-off. Chytit začátek soutěže a potom se uvidí. Když k tomu přistoupíme jak máme, tak si myslím, že můžeme hrát dobrý hokej.
Kádr Škodovky prošel výraznou obměnou, noví jsou i trenéři. Co při pohledu na soupisku soudíte o síle týmu?
Většinu hráčů znám buď přímo nebo jsem proti nim hrál. A hlavně se mi vybaví, že Plzeň byla vždycky hodně nepříjemným soupeřem. Hrála nepříjemný bruslivý hokej a bylo těžké tady vyhrát i díky fanouškům. Tak doufám, že to tak bude i dál.
V čem je pro vás po přesunu z Kladna do Plzně největší změna?
Asi, že jsem v jiném městě (úsměv). Jinak zatím těžko říct. Těším se, je to nová výzva. V Plzni je spousta mladých kluků a doufám, že jim třeba budu moct předat něco ze svých zkušeností ať už v kabině nebo na ledě. Už jsem toho s hokejem prošel dost. Samozřejmě asi nejsem v týmu od toho, že bych někomu ujížděl po křídle, to jsem ani nikdy nedělal. Ale jak říkám, nějaké ty zkušenosti mám a rád bych přispěl i k tomu, abychom měli dobrou náladu v kabině.
Být mentorem pro mladší spoluhráče je tedy rolí, kterou jste ochoten přijmout?
Jsem připraven přijmout jakoukoliv roli, kterou dostanu od trenérů nebo od Stráči (Martin Straka). A tak by to mělo být.
Na suchu jste předtím trénoval individuálně. Všechno bylo podle představ?
Co se týká kondiční přípravy, tak proběhla, jak jsme si s trenérem naplánovali. Ale když přijdeš poprvé na led, tak se stejně trápíš a to můžeš předtím dělat cokoliv. Prostě bruslení a fyzička na ledě je trošku něco jiného a je třeba se do toho dostat.