Po dlouhé vynucené pauze jste se vrátil do kladenské sestavy. Předpokládám, že o radosti z návratu dnes nemůže být řeč…

To nemůže. Předně jde o tým, nikoliv o mě. Z dnešního výkonu můžeme být zklamaní. Vůbec to dnes nebylo ono, mohli jsme podat lepší výkon. Bohužel jsme prohráli.

Soupeř hrál velmi nepříjemně fyzicky. Neměli jste problém se s jejich hrou vyrovnat?

Můj názor je, že jsme k zápasu přistoupili špatně. Určitě máme na víc.

Objevil jste ve značně netypické roli – na pravém křídle třetího útoku. Jak jste se na této pozici cítil?

Myslím, že to bylo dobré. Dařilo se mi vyjezdit zranění. Proč jsem se ale dostal do útoku, to je spíš otázka na trenéra Hořavu.

Kdy jste se dozvěděl, že se vás čekají ofenzivní úkoly?

Trenéři mi to řekli již ve čtvrtek.

Jaké vnímáte rozdíly mezi hrou v obraně či v útoku? Myslíte, že je složitější pro obránce přeorientovat se na útočníka, či naopak?

To je složitá otázka. Myslím, že je složité oboje. My obránci jsme zvyklí jezdit pozadu, s čím může mít útočník problém. Já zase jako obránce v útoku přesně nevím, kde mám stát. Takže to pro mě bylo těžké, nezvyklé. Ale myslím, že jsem se s tím popral celkem dobře.

Opakovaně jste se dostal do situace, kdy jste se postrkával se soupeřem. Co se stalo?

Nevím, co k tomu mám dodat. Takové situace k hokeji patří. Pošťuchování musí být. (usmívá se)

Na stadionu panovala jedna z nejbouřlivějších atmosfér, jakou lze v lize vidět, že?

Ano, určitě. Před místními fanoušky musím smeknout klobouk. Ale také chci moc poděkovat kladenským fanouškům, kteří si z krásné soboty udělali výlet do Vsetína, aby nás zde podpořili. Moc si toho vážíme. Atmosféra zde byla vynikající.

Jan ŠEJHL