„Škoda. Mohli jsme je udělat a naplnit předsezonní cíl, kterým bylo finále. Přesto sezonu vyhodnotilo vedení klubu jako úspěšnou,“ prohlásil borec, jenž poslední tři sezony v Kladně oblékal dres s kapitánským céčkem.

Jak moc se naplnily vaše předsezonní představy?
Od začátku jsem věděl, co očekávat, jakým způsobem se boleslavské mužstvo prezentuje a co trenéři od hráčů vyžadují. Konkrétně rychlý ofenzivní hokej bez velkého vyčkávání. Celkově klub perfektně pracuje. Je na vysoké profesionální úrovni a to samé se očekává od hráčů, na které jsou kladeny velké nároky. Nedělalo mi to žádné problémy. Jsem rád, že jsem poznal, jak to funguje jinde. Je to pro mne dobrá zkušenost.

Na Kladně jste vždy patřil mezi nejlepší bruslaře a pracanty, jak jste v tomto směru byl v porovnání s novými spoluhráči?
Myslím, že někteří mladí kluci na tom byli rychlostně lépe a pracovitost na ledě je jedním ze základních požadavků trenérů při posilování týmu. Ochota hráčů se zlepšovat je viditelná, což se projevilo už v letní přípravě, kdy snaha na sobě pracovat a zlepšovat se byla znatelná. I proto byla konkurence v týmu velká a vyrovnaná.

Byl rozdíl ve vašich úkolech v Kladně a Mladé Boleslavi?
Byly trošku jiné. Na Kladně jsem hrál, dá se říci, všechno. V novém klubu jsem byl spíš na defenzivní práci. Náš útok trenéři nasazovali na nejlepší lajny soupeřů. Měli jsme jejich kvalitu co nejvíc eliminovat. V tom byla moje úloha jiná.

Z toho asi pramení mnohem nižší počet získaných kanadských bodů, než v poslední kladenské sezoně.
Myslím, že až tak to tím nebylo. Spíš byla chyba na mé straně, že jsem neproměňoval šance, které jsem měl. Určitě jsem mohl vstřelit víc gólů. Očekával jsem v tomto směru od sebe víc.

U Rytířů jste měl i o něco vyšší herní vytížení.
To bylo dané tím, že v Boleslavi je vytížení rozložené na čtyři lajny, na Kladně byly nejvíc využívané první dvě. Nespoléhali jsme na pár jedinců, ale na celý tým.

Sledoval jste svůj bývalý klub, jak se mu po sestupu vede v nižší soutěži?
Ano, ale detailně ne. Ažv play off jsem kluky sledoval víc.

Věřil jste, že Kladno návrat mezi elitu zvládne vzhledem k jeho posezonnímu průvanu v kádru?
Věřil, protože i tak poskládalo kvalitní tým. Byli favority a věřil jsem, že postoupí. Síla týmu byla na první ligu velká.

Překvapila vás neskutečně vyrovnaná finálová série s Jihlavou?
Ani ne. Vycházím z toho, co jsem v předešlých letech zažil s Jihlavou osobně. Pokaždé to bylo vyrovnané, dvakrát nás vyřadili v sedmém utkání. S nimi to je v play off vždycky boj, protože hrají obětavě a týmově. V tom jsou v druhé nejvyšší soutěži nejlepší.

Loni Kladno po postupu obměnilo minimálně, a jak bylo nedávno naznačeno, bude se něco podobného opakovat.
Nevím, co na to říct, ale kdyby nás v loňské sezoně nepotkala ta strašná šňůra, kdy jsme z jedenácti utkání vytěžili pouze bod, tak bychom extraligu udrželi. Dokonce jsme mohli pomýšlet i na předkolo play off.

Skončila sezona, co vás čeká do zahájení přípravy na novou?
Dal jsem si pět dní volno a teď chodím s rodiči do práce. Mají zahradnickou firmu, takže normálně pracuji. Sekám trávu, hrabu, vozím hlínu a podobně.

A sport?
Minulý rok jsem si pořídil k horskému také silniční kolo, které jsem letos ještě vylepšil. Řekl bych, že mě chytlo víc. Je to dynamičtější jízda než v terénu. Třikrát týdně si vyjedu na výlet okolo padesáti kilometrů do začátku hokeje chci najet dva tisíce. Láká mě Vrchařská koruna pražská. Už jsem splnil jeden z dvaceti daných cílů, kterým byla rozhledna na Velké Bukové. Všechny však kvůli času asi nesplním, i když se mi líbí kopce a stoupání. Člověk pozná nová zajímavá místa, která by mu jinak zůstala utajena.