Jak se vůbec bude hrát?

Nezvykle ještě ani v půli srpna nebylo vůbec jisté, jakým stylem sezona proběhne. Nejdříve byl schválen model, kdy se každý s každým utká třikrát. V plánech úplně chybělo play off, které bylo nahrazeno jen jednokolovou nadstavbou. Celý systém byl již odsouhlasen, nicméně jeden z moravských klubů se s absencí play off nechtěl smířit a pro svůj alternativní návrh sehnal podporu ostatních klubů. Ty si pak vynutily změnu a celý systém se musel ještě změnit. Až necelý měsíc před startem soutěže tedy bylo jasné, jak se bude hrát. Nikdo už kvůli tomu nezáviděl práci manažerům, kteří musí skládat své týmy i podle systému, jakým se hraje.

Příprava? Komplikovaná!

Když už se kladenští fanoušci těšili na první přípravné zápasy, přišlo zklamání. Těsně před prvním přátelákem s Ústím se v kádru Rytířů objevil koronavirus a celá příprava musela být přerušena. Kladnu to tak zkomplikovalo i účast v Generali Česká Cupu, kdy pak hráči museli zvládnout šest zápasů za dva týdny. To je na přípravu opravdu rychlé tempo. Další stopku Rytíři dostali ještě před začátkem Chance ligy a vstup do soutěže měli tedy o něco těžší.

Last minute posila

Během přestupního období Kladno sehnalo několik zajímavých posil. Jedna z nich ale přeci jen stojí za připomenutí. Vážné rodinné důvody přinutily Tomáše Plekance ukončit smlouvu v Brně a přesunout se zpět domů. Spekulovalo se mimo jiné i o zájmu pražské Sparty. Plekanec ale nakonec dal přednost svému Kladnu, kterému pomáhal k postupu už o dvě sezony dříve, a stal se kapitánem a jednou z největších osobností celé první ligy.

Pozvolný rozjezd sezony

Je ale pravdou, že koronavirus se netýkal jen Rytířů. V začátcích soutěže bylo nutné překládat zápasy jako na běžícím páse. Nebylo ani neobvyklé, když byly zápasy odkládány ráno, či dorazil jiný soupeř, než byl původně plánován. Opět za tím stálo velké úsilí vedení klubů. Všichni totiž chtěli mít nahráno do „zásoby“, kdyby jejich klub z karanténních důvodů musel vynechávat.

Přerušení soutěže

Koronavirové omezení znamenalo problém i pro fanoušky. Původně na kladenský zimák směly zavítat zhruba tři tisícovky diváků. Pak ale situace nabrala rychlý spád a začátkem října byli diváci ze stadionu vykázáni úplně. Kladno bez diváků stihlo odehrát dva zápasy, než byla přerušeno veškeré tuzemské hokejové dění. Komplikací to bylo hlavně pro zkušenější hráče, kteří se do hry dostávají pomaleji, zato ale časují svou formu na vrchol sezony. Zakázán vstup na stadiony byl i sportovcům a kluby tak nesměly vůbec trénovat. Každý tým se snažil hledat řešení po svém. Některé kluby se snažily o tréninky v zahraničí, Rytíři pak hledali azyl v Dobříši, kde byl narychlo udělán led na kluzišti pod otevřeným nebem.

Zpět do hry!

Pauza byla opravdu dlouhá. Natolik dlouhá, že bylo jasné, že nejde soutěž odehrát ve formátu, jaký byl schválen před začátkem sezony. Bylo tak nutné z trojkolového systému jedno kolo vypustit. Každý s každým se tak utkal jen dvakrát. Koncem listopadu profesionální kluby dostaly příležitost vrátit se do soutěžních zápasů. Dostaly však na výběr, kdy chtějí začít. Zatímco některé využily hned první možnost, Rytíři čekali až na první prosinec. Připomeňme si, že na prostějovském ledě si premiéru za Kladno odbyl Stěpan Zacharčuk, který gólem rozhodl prodloužení. Tenhle obránce přitom zásadně přispěl v závěru předešlé sezony k triumfu Pardubic ve zlomovém duelu v Kladně.

Výbuch v Ústí

Když se konečně začaly srovnávat počty odehraných zápasů jednotlivých týmů, bylo také možné porovnávat jejich umístění. Rytíři, kteří měli po většinu doby nějaký ten zápas k dobru, tak konečně mohli pošilhávat také po předních místech tabulky. Poprvé se tam mohli dostat 7. února po zápase v Ústí nad Labem. Ten se ale Kladnu zle nevyvedl. Rytíři předvedli ostudný výkon a zaslouženě na severu Čech prohráli. Po utkání se pak téměř na hodinu zavřeli do kabiny, aby si vše vyříkali.

Bouře v kabině pomohla

Zdá se, že facka z Ústi pomohla. Přestože ani nadále výkony nebyly zcela optimální, Kladno už do konce základní části neztratilo ani bod a urvalo vítězství v dlouhodobé soutěži. Bylo to podstatné nejen pro pozici pro play off. Zhoršující se epidemická situace totiž hrozila tím, že by se Chance liga nemusela vůbec dohrát. Pro postup by pak bylo důležité umístění právě po základní části.

Můj dům, můj hrad

Ještě si připomeňme jeden důvod, proč Kladno opanovalo dlouhodobou soutěž. Byla to vynikající bilance na domácím kluzišti. Ze sedmnácti zápasů bralo Kladno hned patnáctkrát po třech bodech. Jeden bod za prohru v prodloužení si pak odvezla Třebíč. Jediným, kdo v Kladně dokázal vyhrát, byla pražská Slavia.

Povedené čtvrtfinále a semifinále

Právě Slavii pak Rytíři dostali jako čtvrtfinálového soupeře v play off. Hra Pražanů Kladnu příliš nevyhovovala. Fantasticky chytal Martin Michajlov a pod kůži se jim dostával i nepříjemný Petr Vampola, který odváděl pro Slavii spoustu černé práce. Ačkoliv Rytíři vyhráli celou sérii 4:1, Slavia lehkým soupeřem vůbec nebyla.

Dalším sokem v cestě pak byla ambiciózní Poruba. Týmu, který byl pasovaný na černého koně celé soutěže a možného aspiranta na postup, v play off vypadla jeho jednička v bráně Lotyš Muštukovs. Jeho náhradníkovi Foltánovi pak někteří porubští fanoušci vyčítali laciné branky. Kladno si s Porubou poradilo překvapivě snadno 4:0 na zápasy. Nutno dodat, že to byl pro Porubu opravdu krutý výsledek. Za připomenutí stojí i aféra z prvního semifinále, kdy byl vyloučen Nicolas Hlava za útok hlavou na porubského Žovince. Mnozí pak Žovince obviňovali z teatrálního počínání a i sám Hlava byl po celém semifinále na svého bývalého spoluhráče z Chomutova hodně naštvaný.

Hosté válí

Zatímco v základní části doma Rytíři neprohrávali, ve finále se situace zcela otočila. V prvních dvou zápasech brala výhru Jihlava a zdálo se, že Kladno je jen krůček od hořkého konce sezony. Rytíři ale nesložili zbraně a na Vysočině finálovou sérii vyrovnali. Když v pátém zápase mohli být na koni, zaúřadoval opět skvěle chytají Žukov a Jihlava byla pouhý zápas od extraligy. Jenže i v šestém finálovém střetnutí vyhráli hosté a o postupujícím musel rozhodnout až poslední sedmý zápas. Do něj Rytíři vkročili čtyřgólovou kanonádou v první třetině a výsledek si pak (i se štěstím) pohlídali. Svůj podíl na tom mělo i 250 diváků, na které Kladno dostalo výjimku právě jen pro poslední zápas sezony.

Oslavy? Letos venku!

Ačkoliv se na rozhodující duel dostala hrstka fanoušků, oslavy nemohly proběhnout ve stejném duchu jako před dvěma lety, kdy fanoušci slavili s hráči přímo na ledě. Poté, co se Rytíři přebrali pohár pro vítěze Chance ligy, se radovali alespoň se skupinkou šťastlivců, co se dostala tribuny. Hlavní oslavy ale probíhaly před zimním stadionem, kde čekal početný dav Kladeňáků.

A co dál?

Na oslavy neměl tolik času majitel Rytířů Jaromír Jágr. Jak sám přiznával, už během rozhodujícího sedmého finále totiž musel přemýšlet na složením týmu pro další sezonu. Musel zvažovat variantu extraligy, ale i setrvání v nižší soutěži. Situace je pro něj o to komplikovanější, že ročník skončil až 29. dubna, tedy v době, kdy už je hráčský trh celkem přebrán. Nezbývá tedy než Jaromíru Jágrovi popřát šťastnou ruku pro sestavování kádru pro další těžkou sezonu.

Jan ŠEJHL