Dají se první dva zápasy očekávané série rivalů porovnat?
Každý zápas v play off je jiný a bylo to vidět. Kdybychom proměnili šance, které jsme měli, zápas by vypadal úplně jinak. Takové však zápasy play off jsou. Bušíte do nich jako hluchý do vrat a nemůže vám to tam spadnout. Pořád jsme ale věřili, že stav otočíme a vyhrajeme. Ve třetí třetině vyrovnání vyšlo. V kabině jsme si řekli, že musíme chtít více než soupeř. A také jsme opravdu víc chtěli. Získali jsme potřebné vítězství a uhájili domácí prostředí.
Byla ve druhém zápase Slavia agresivnější?
Určitě. Víc všechno dohrávali. V prvním zápase to vypadalo, že jsou z nás zaleknutí. Nevím, s čím šli do boje, ale v druhém utkání už byli agresivnější. Byly tam takové ty klasické playoffové strkanice. V tom byli opravdu nepříjemní.
Ve druhé třetině to vypadalo, že se trochu trápíte.
Nemyslím si, že bychom se tolik trápili. Možná nás sráželo, že jsme nedokázali dát gól v první třetině, kde jsme šance měli. Ale hokej se hraje 60 minut a my si šli za svým. Věděli jsme, že to otočíme.
Sice jste u vyrovnávacího gólu na ledě nebyl, ale jak jste ho viděl?
Parádně sehraná buly od Plekyho. Ráča (Račuk) tam dobře zablokoval hráče, Kehy (Kehar) si to dobře potáhnul a golfákem dal vikejř jako kráva.
Zrovna Martin Kehar není příliš střelec…
To jsou ty play off příběhy! Slavné góly dávají hráči, kteří se jinak tolik netrefují. O to je to však hezčí. Jsme tým, ve kterém každý přeje každému, takže jsem moc rád, že to Kehy dal.
Můžete objasnit, jak se zrodila rozhodující branka?
Pytlák (Tomáš Pitule) vyhrál buly, puk nějak vypadl a já si ho sebral. Viděl jsem, že slávistický hráč (Jeřábek) leží, tak jsem šel do zakončení. Gólman puk vyrazil, Tonda (Melka) přijel a uklidil to pod víko. A rozhodl zápas (usmívá se).
K vidění je zatím dost strkanic. Rodí se tam mezi hráči nějaké vypjaté vztahy?
Je to play off a samozřejmě je to vyhrocené. Jsou hráči, co po sobě jdou více a co po sobě jdou méně. My musíme fungovat jako jeden a stát za sebou, jeden za druhým. Když se tam někdo pošťuchuje, musíme tam jet a pomoct si. Prostě fungovat jako jeden tým. To dělá play off. Když budeme hrát při sobě, můžeme být úspěšní.
Je takhle vydřená výhra o to cennější pro psychiku?
Samozřejmě tyhle zápasy jsou pro psychiku důležité. V play off si člověk odnáší šrámy. A když vyhrajete, bolí to mnohem méně.
A co tentokrát bolelo?
Klasika – ty sekery, co tam chodí zezadu do nohou, souboje. Je tam toho mnohem víc než v základní části. Teď musíme zregenerovat a v úterý jedeme zase na Slavii.
A vy osobně máte nějakou bolístku?
Ne, já ne. Cítím se jako železný, takže v klidu (směje se).
Jan Šejhl
