Kliknutím zvětšíteJak se to seběhlo, že jste se objevil v mělnickém brankovišti?
Na Mělník jsem se dostal kvůli situaci se zraněními brankáři. Před Vánocemi mi psal David Šubrt, se kterým se znám od nějaké šesté třídy z Benátek nad Jizerou. Ptal se, jestli někde chytám a zda bych nechtěl jít pomoct Mělníku. Následně mi volal trenér Libor Stinka a už to jelo.
Premiéru, navíc povedenou a vítěznou jste si odbyl v duelu s Černošicemi, za které jste dříve chytal. Tak jaké to byly pocity?
Pocity samozřejmě byly smíšené. V Černošicích to nebyl tým, ale taková větší rodina a nedocházelo se mi lehce. Ale nedostával jsem tolik prostoru, kolik jsem si představoval. Navíc jsem v Černošicích poznal svoji zenu. Ale teď chytám za Mělník a chtěl jsem samozřejmě vyhrát, nerad prohrávám.
Mělník byl dříve velkým soupeřem právě Černošic. Jak jste tehdy jednoho ze spolufavoritů soutěže vnímal?
Mělník byl, je a myslím, že vždycky bude favoritem soutěže. Tahle sezona je bohužel smolná na zranění, ale nějaký výsledek se ještě udělá.
Do jakého klubu, respektive týmu jste teď přišel? Jak na vás Mělník působí? Znal jste se s některými ze spoluhráči už dříve?
Přišel jsem do klubu, který má každou sezonu ty nejvyšší ambice, soutěž vyhrát. Všichni mě, myslím, přijali dobře. Hodně mě podporuje trenér Libor Stinka, chválí mě a snaží se, abych chytal v pohodě a v klidu. Z dětství se znám se Šubou (David Šubrt) a Krejsičem (Michael Krejsa), z ústecké juniorky pak s Vernym (Jan Vernek).
V posledních dvou a půl letech od vašeho konce v Černošicích jste nechytal vůbec nikde?
Na rok jsem si dal pauzu. Byl jsem z hokeje nějaký zklamaný po těch posledních letech a přestal jsem mít chuť ho hrát. Ale před rokem mi volal kamarád Tomáš Husák, co shodou okolností také působil na Mělníku, že hrají hobby soutěž a potřebují brankáře, tak jsem šel.
Jako brankář jste určitě neměl o nabídky nouzi, nebo ano?
Někdo se na mě ptal a nějaká nabídka byla, ale po ukončení covidové sezony v Černošicích jsem na hokej už nemel chuť a chtěl jsem se věnovat práci.
Čím se živíte?
Momentálně mám menší podlahářskou firmu v Praze.
V kariéře jste si zachytal i druhou ligu za Děčín a Jindřichův Hradec. Jaké na to máte vzpomínky?
Vzpomínky mám určitě dobré i špatné, ale to má snad každý hráč.
Michael Formánek, brankář HC Junior MělníkPovažujete start ve třetí nejvyšší soutěži za svůj největší úspěch v kariéře?
Nejlepší úspěch byl asi postup s Ústím nad Labem z první ligy juniorů zpět do extraligy.
Jak jste se vlastně k chytání dostal?
V přípravce na Spartě. Nebyl žádný brankář a já se jako obránce pořád cpal do brány. Něco mě na tom táhlo a takhle to dopadlo.
Měl jste nějaký brankářský vzor?
Vzor jsem úplně nikdy nemel, ale měl jsem rád Petra Břízu.
V krajské lize působí ještě vaši jmenovci útočníci – bratři Roman a David, první hraje za Černošice, druhý za Velké Popovice. Jste příbuzní?
S Formánkama příbuzní nejsme, ale s Romanem se znám z působení v Černošicích.
V Mělníku budete do konce sezony, nebo i déle?
Zůstanu do konce sezony a už jsme mluvili s Liborem i panem Krejsou (šéf klubu Jiří Krejsa) o působení i příští sezonu.
Jedním z momentálně zraněných brankářů Junioru je i zkušený Jan Chábera, se kterým jste se potkal už v Černošicích. Těšíte se na případnou vzájemnou spolupráci?
Určitě. Chábič je velice zkušený brankář, který mě muže ještě lecos naučit a pomoct s určitými situacemi.
Týmu se jako obhájci nedaří úplně podle představ. Jak to vnímáte? Máte informace, proč to nešlo?
Sezona není úplně povedená, ale pořád se dá zachránit, věřím tomu. Tým je silný a vrací se kluci, kteří nebyli.
Momentálně ale stojíte dokonce mimo pozice pro play-off. Věříte tedy, že se tam ještě dokážete probojovat a uhrát i nějaký zajímavý výsledek?
Určitě. Tým je na to silný a odhodlaný dost. Věřím v úspěch.
Co děláte kromě hokeje? Jak nejraději trávíte volný čas?
Rad trávím čas se svoji manželkou a naší Chloe, což je francouzsky buldoček. A samozřejmě i s přáteli.
Brankář Mělníka Michael Formánek během okresního derby s Kralupy
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
