Laďka, jak se jí říkalo, byla aktivní už jako mladá dívka, kdy pomáhala dávat dohromady kladenský ženský hokejový oddíl. Byla rozenou organizátorkou, to byla její parketa. Manželka skvělého kladenského hokejisty stíhala řídit rodinu, ale také dívčí krasobruslařský oddíl PZ Kladno a později si vzala pod křídla celou Pézetku včetně malých hokejistů.

Překonala zlou nemoc a s to větší vervou pak dokázala dotáhnout řadu skvělých věcí. Pomáhala nadaci dárců kostní dřeně, tam odevzdala kvanta své energie. A pomáhala dál kladenskému sportu. Nejen v klubu, ale zásadní byl její přínos třeba při organizaci šedesátin Milana Nového. Kdo tehdy na hokeji byl, bere to jako jeden z vrcholných zážitků možná malého, ale pořád hrdého Kladna, které v srdci nosila.

Laďka Eichenmannová bude kladenskému sportu moc chybět a je hodně lidí, kteří na ni budou vždycky rádi vzpomínat.

Čest její památce!