Jaký pro vás zápas v Plzni byl?
Byla skvělá atmosféra. Hodně vyhrocený zápas, takže si to užili všichni kluci. Věřím, že i ti plzeňští, které to bolí víc. My si to vychutnáváme.

V první třetině na vás šlo celkem málo střel.
Kluci hráli výborně. Hodně tam toho zblokovali. Na druhou stranu pro mě je lepší, když si můžu v první třetině víc zachytat, když mám větší záhul, abych se rozchytal a dostal se do varu. Jde hlavně o to, abych zůstal soustředěný na hru.

Co byste osobně vyhodnotil jako nejtěžší zásah?
Možná ve třetí třetině, kdy si Plzeň poslala krosovou přihrávku a já se musel přesouvat od tyče k tyči. Cítil jsem se dobře, takže jsem si zápasu užíval. Jsem rád, že jsme to dotáhli k vítěznému konci. Dát gól v prodloužení je pro nás velká odměna.

Počítali jste s tím, že Plzeň v prodloužení může odvolat brankáře?
Už na začátku prodloužení mě kluci přijeli upozornit, že Plzeň bude pravděpodobně odvolávat gólmana. A jak jsem na to koukal? Doufal jsem jen, že nějak pokazí nahrávku. A to se nakonec opravdu stalo. Klépa to hezky zachytil a poslal do prázdný.

Jak je pro vás osobně výhra cenná?
Jsem rád, že to byl takový zápas, kdy šlo hodně střel a přitom padalo málo gólů. Naštěstí jsem dostal prostor k rozchytání v Prostějově, takže jsem byl v tempu. Snažil jsem se nepovedené zápasy hodit za hlavu. To k hokeji patří. Jak se říká, nový zápas, nový den. Šel jsem do toho s čistou hlavou.

Plzeňáci říkali, že z každého brankáře udělají reprezentačního gólmana.
Jejich kluci to sehrávali hodně dobře. Ale naši obránci i útočníci hráli opravdu obětavě. Hodně toho zblokovali. Měli jsme hru dobře načtenou. Ten gól, co jsem dostal, tak bylo dobře sehrané. Vůbec jsem tu střelu neviděl. Takových šancí měli spoustu, kdy se dostávali do předbrankového prostoru. Pomohlo i štěstíčko, kdy mi dvakrát ztečovali puk mezi nohy, jednou trefili tyčku.

Jaké jsou pocity, když pod vámi projíždí puk a vy ještě nevíte, jestli zamíří vedle brány nebo do ní?
Je to lehká zástava srdce (směje se). Měl jsem velké štěstí. Jsem za to rád.

Když jste sledoval potyčky, neříkal jste si, že je lepší, že nehrajete v poli?
Nad tím jsem ani nepřemýšlel (směje se). Když jdu rozehrávat s pukem a nalítne do mě hráč, tak se toho nebojím. Mám svojí váhu, svaly. Takže bych nějaké souboje ustál. Kdybych tam byl, asi by mi to nevadilo.

Šli do vás Plzeňští tvrdě?
Snažili se. Ale kluci je hned odstrkovali. Neměli nějak velkou příležitost do mě zajet. Z toho taky vznikaly ty postrkovačky. Ale nestalo se, že by do mě extrémně zajeli, že by mi to vadilo.

Jan Šejhl