V hráčské kariéře nastupoval Tatíček v obraně, ale hrál ofenzivně, navíc měl hodně tvrdou ránu. Díky tomu dával jako obránce dost branek. Při postupu Kladna do I. ligy v roce 1988 jich stihl hned patnáct!

Ještě úspěšnější pro něj byla sezona další, kdy Kladno jako nováček proniklo do play off a senzačně vyřadilo vítěze základní části České Budějovice. Tatíčkovi play off sedlo, ve třinácti zápasech dal 12 bodů (5+7).

V Kladně zůstal do roku 1990, kdy se otevřely hranice, a vyrazil do německého lázeňského města Bad Tölz, kde hrál druhou ligu dalších devět roků. Poté ještě nastupoval za další německý klub Bad Aibrink. V Bad Tölzu je bodovým rekordmanem klubu za celou jeho stoletou historii a dodnes si ho tam váží.

Po návratu do Kladna pracoval nejvíce jako kouč mládežnických celků. Párkrát se však objevil také na střídačce A týmu. Nejdříve jako asistent trenéra Zdeňka Müllera, poté s Jiřím Kopeckým, kdy se jim povedlo v těžké pozici zachránit pro Kladno nejvyšší soutěž.

Petr Tatíček vychoval také úspěšného syna, který si zahrál v zámoří a ve výborných evropských klubech ze švýcarského Davosu a německého Ingolstadtu.

Společně pak provozují v Buštěhradu sportovní centrum Statek, kde si je možné zahrát badminton či squash.

Kdyby nehrál Petr Tatíček hokej, zřejmě by musel být tenistou. V bílém sportu totiž vždycky vynikal, mezi hokejisty nikdo lepší nebyl. A dokonce hrál za Buštěhrad mistrovské zápasy. K šedesátinám mu přejeme ještě hodně úspěšných tiebreaků a hlavně zdraví!