Dvaatřicetiletý radek Smoleňák se na výhře Mountfieldu podílel dvěma góly, v prodloužení mohl i rozhodnout. Neproměnil však trestné střílení. Stejně jako Plekanec v páté sérii, kdy mohl prohru odvrátit, ale na skvělého Pavelku si nepřišel. V zápase si aspoň kladenský hráč hostující v Kometě připsal dvě asistence.  

Smoleňák se poprvé prosadil v osmé minutě, kdy po důrazu na brankovišti vyrovnával na 1:1. Rozhodčí ale u videa dlouho zkoumal, zda vůbec puk prošel přes brankovou čáru.

"Myslel jsem si hned, že je to gól. Náš obránce dobře vystřelil, já jsem tam dal hůl a pak jsem doufal, že to videorozhodčí posoudí v náš prospěch," řekl Smoleňák po zápase, který jeho tým vyhrál 5:4 po nájezdech.

Kritický byl ale k situaci pár vteřin předtím, kdy Hradec gól naopak dostal. "Blbě jsme to ubránili, v takových situacích je Kometa silná a využila toho," litoval vedoucího gólu Brna.

I při druhé trefě osvědčil svůj důraz. "Viděl jsem, že je puk pod brankářem. Píchnul jsem do toho, pak jsem dostal od beka, už jsem to neviděl, ale co říkali kluci, tak si to tam srazil sám," popisoval věrohodně situaci.

Gól vyvolal emoce, domácí se čertili, že si Smoleňák pomohl nedovoleně. On to ale tak nevidí. "Dělám svoji práci, tyhle zápasy jsou na hraně. Dneska jsem dostal asi třistakrát do hlavy, ale to se stane," usmíval se. Smoleňák si užíval i emoce v aréně. "Bylo to v rámci mezí, takové zápasy se musí líbit. Že mě pak lidi nadávali a pískali na mě? Já to miluju. Nakopne mě to. Na trestné lavici jsem dneska slyšel, že jsem komunistický č…, což mě docela pobavilo," přidal historku z bouřlivého prostředí brněnské haly.

Do statistik se mohl zapsat i v prodloužení, kdy jel trestné střílení a pak v samostatných nájezdech. Ani jednou ale neuspěl. "Poprvé jsem to měl dát, už jsem Vejmelku měl. Viděl jsem se, jak se raduju, ale podcenil jsem to. Pak jsem měl v hlavě, že to udělám stejné, ale změnil jsem to, což je vždycky chyba," kritizoval sám sebe.

Dva body z horkého brněnského ledu ale Smoleňák bere. "Mám rád tyhle zápasy, zvlášť s výbornými soupeři. Pokud chce člověk vyhrát, tak musí hrát na hraně. Takto by se měl hrát každý zápas. Lidi pak budou chodit víc dětí bude hrát hokej. Muselo se to líbit," uzavřel Smoleňák.