Už po stodvanácté se v úterý v americké Filadelfii předávala cena pro nejlepšího sportovce roku. Velkou roli sehrálo tentokrát Kladno. Respektive odchovanec tamního hokeje Jakub Voráček, který cenu vyhrál. „Když jsem před pěti lety přišel do Filadelfie, nikdy by mě nenapadlo, že takové ocenění můžu vyhrát. Je to obrovská pocta," těšilo po vyhlášení šestadvacetiletého útočníka Flyers.

Kladenský rodák patří ve Filadelfii k nejoblíbenějším sportovcům. Minulý rok mu navíc vyšel parádně. S 81 body byl čtvrtý v kanadském bodování celé NHL, nadále získal cenu Bobbyho Clarka, která se uděluje nejužitečnějšímu hráči hokejových Flyers. Voráček tuto cenu získal podruhé za poslední tři roky. Všechny tyto úspěchy mu vynesly post kapitána na domácím světovém šampionátu a také novou smlouvu s Letci za 8,25 miliónů ročně, která vejde v platnost od další sezony.

Boxer mlátil Voráčka do nohy
„Být vyhlášen nejlepším sportovcem města je pro mě velká čest. Poslední dva roky pro sport ve Filadelfii nebyly zrovna úspěšné, ale je tady hodně talentů a to pro mě hodně znamená," uvedl Voráček. Ten se prosadil v konkurenci čtyř největších sportů ve Filadelfii. Patří sem hokejoví Flyers, baseballoví Phillies, basketbaloví 76ers a Eagles, kteří hrají americký fotbal.

Při ocenění seděl Voráček u stolu vedle bývalého boxera těžké váhy Larryho Holmese. „Nebyl jsem nervózní z plného sálu, ale z toho, že mě Holmes asi tři čtvrtě hodiny bouchal do nohy. Říkal jsem si, jestli budu moci o den později vůbec hrát," smál se mistr světa z roku 2010.

Za svůj triumf poděkoval spoluhráčům, přítelkyni a rodině. „Vždy mě podporovali. Když jsem v sedmnácti odcházel, byl jsem maminčin kluk. Strašně brečela. Ze začátku to bylo těžké, ale já si šel za svým cílem, kterým vždy bylo hrát v NHL," popisoval Voráček. Slovy chvály nešetřil ani generální manažer Letců Ron Hextall. „Jsme na něj pyšní. Nejen díky jeho práci na ledě, ale také pro to, co odvádí mimo led."

MICHAL SOBOTKA