Stahl má program skutečně nabitý hokejem. Každý den trénuje s Rytíři, v extraligových zápasech je připravený naskočit z lavičky a do toho pravidelně chytá druhou ligu. „Řisuty mívají tréninky v pondělí a v pátek, takže většinou jezdím jen v pondělí. Ve středu a v sobotu hrajeme zápasy ve druhé lize a v úterý, pátek a v neděli v extralize,“ popisuje.

Poněkud nezvykle tak druholigový gólman přeskakuje jednu soutěž a má své místo i v extraligovém celku. „Je to naprosto markantní rozdíl ve všem. Začíná to přístupem a je to přes nasazení až po kvalitu,“ vysvětluje Stahl.

Ten má svoji pozici v kladenském týmu jasně danou. Na zápasy jezdí coby dvojka a kryje záda Landonu Bowovi, který je nejvytěžovanějším brankářem soutěže. „Už před sezonou jsem věděl, že to takhle bude. Bowsie navíc chytá výborně, takže není žádný důvod ho střídat. Já mám zápasové vytížení v Řisutech a takhle to bylo nastavené. Hořký z toho nejsem,“ říká Stahl, který kvituje, že zkušenosti může sbírat alespoň na trénincích s Kladnem.

„Jsou tu kvalitní tréninky, takže je pro mě plus, že tu můžu být. Dvakrát jsem navíc dostal šanci v extralize,“ připomíná. Do akce šel ale pokaždé v hodně nezáviděníhodné situaci.

Premiéru v nejvyšší soutěži si odbyl už v říjnu proti Plzni. Rytíři tehdy ve 41. minutě prohrávali už 1:5, a tak šel svého kanadského kolegu vystřídat Stahl. „Ještě, než jsem měl zásah, tak mě tam soupeř vykoupal. Následovala přesilovka 5 na 3, ze které jsem dostal gól, a pak přišel ještě jeden. Bylo to náročné hlavně na psychiku,“ vrací se k zápasu, jenž skončil z pohledu Kladenských 1:8.

Ještě větší nervy ale Stahl prožíval ve šlágru proti Zlínu. Tehdy se dostal do akce poněkud neplánovaně. „Bowsie si myslel, že je komerční přestávka, takže se vyjel napít ke střídačce. Rozhodčí hned hlásili, že musí střídat, protože přejel čáru,“ vzpomíná Stahl.

Přestože mladý gólman věděl, že hned po dalším přerušení půjde zpátky na lavičku, nakonec měl na ledě těžkou práci. „Říkal jsem si, že to bude v pohodě, že tam minutu odstojím a Bowsie půjde do brány. Nakonec to ale vyvrcholilo tím, že jsme udělali chybu a jeli na mě dva na jednoho. Naštěstí jsem to chytil,“ směje se Stahl.

Toho kvůli působení ve dvou týmech čekají hned dvojnásobné starosti. Rytíři usilují o udržení v nejvyšší soutěži a za každou cenu se chtějí vyhnout poslední příčce, která znamená přímý sestup. Druholigové Řisuty jsou na tom podobně. Ve své skupině jsou momentálně až poslední a rovněž se chtějí z této pozice zvednout.

„Poslední z každé skupiny jde do baráže. Teď hrajeme o udržení, abychom skončili aspoň předposlední. Máme tam Písek, se kterým se o to přetahujeme, ale týmy nahoře už jsou odskočené,“ vysvětluje Stahl.

Řisutům se v této sezoně totiž vůbec nedaří. Ze 30 zápasů posbíraly jen 23 bodů, přičemž zvítězily jen osmkrát. „Nevím, čím to je, že se nám nedaří. Hrajeme asi nejtěžší skupinu, ve které máme Příbram a Tábor, se kterými se nemůžeme rovnat. Jinak to ale nechápu, proč se nám tolik nedaří,“ zakončuje s pokrčením ramen.