Martine, byl Litvínov jiný soupeř než předchozí silnější soupeři?
Myslím, že to bylo podobné. Byli brusliví, dobří v útočném pásmu, měli nebezpečné přesilovky. Ale my jsme se připravovali jako na každý jiný zápas.
Mohli jste mít i tři body, ale nakonec vezete jen dva.
Samozřejmě jsme mohli mít tři, ale pro nás je každý bod dobrý.
Rozhodl jste gólem v prodloužení. Jak se vůbec zrodil?
Popravdě se na to musím ještě podívat. Vůbec nevím, jak puk propadl. Akorát jsem najížděl do brány, viděl jsem, že Klépa (Jakub Klepiš) má puk na modré čáře. Koukal na mě, jak jsem najížděl a krásně mi to hodil až na hokejku. Snažil jsem se ho jen tečovat.
Poskočil jste ze druhého útoku do prvního. Byla to velká změna?
Hokej je pořád stejný. Stále stejné principy, stejné základy, ale trochu jiné to je. S Plekym jsme si před zápasem řekli, co po mně chce. To jsem se snažil dodržovat. Když to tak bude dál, snad nám to půjde ještě líp.
Vypadalo to, že potvrzujete dobrou formu.
Nevím, jestli jsme potvrdili formu. Ale snažíme se hrát náš hokej, který trénujeme. Snaží se v zápase udávat naše tempo, hrát naši hru. To se nám zatím daří. K tomu ale patří právě i to bruslení.
Jak byste ten váš hokej popsal?
Snažíme se hrát hodně v útočném pásmu, být silní na puku. Zvlášť na takhle malém hřišti chceme vše cpát do brány. Trénink od tréninku, zápas od zápasu jsme si na puku jistější. Snad to tak půjde i dál.
Máte velmi dobře nakročeno do sezony. Jaké jsou nyní vaše ambice?Máme cíl udržet extraligu a třeba vybojovat play off. Ale jiné pevné cíle dané nemáme. Rádi bychom se ale vyhnuli baráži.
Vtipkuje trenér Ota Vejvoda na podobnost vašeho jména s Martinem Procházkou z Blue line?
Pan Vejvoda vtipkuje (směje se). V Brně říkal historku, jak svému bývalému spoluhráči málem poslal sestřihy mé hry. Pak mi ukazoval telefonní čísla a ptal se, který z Martinů Procházků jsem já. Aby si mě příště nespletl.
Jak si vás rozlišil?
Oba jsme v jeho mobilu jako Martinové Procházkové. Teď už má ale u mě fotku. Teď už ví, kdo jsme, kdo je kdo.
Ale slavnou Blue line si při vašem věku nemůžete pamatovat…
Znám jen z vyprávění nebo videí. Ale často se s tím setkávám právě u rozhovorů nebo občas proběhnou nějaké vtípky v kabině nebo od kamarádů. Člověk má trochu terč na zádech. Snažím se tomu jménu nedělat ostudu.
Jak si vůbec užíváte kladenské angažmá, které je pro vás po více než třech sezónách zase extraligové?
Jsem strašně rád, že dostávám prostor. Trenéři mi věří a dávají mě do hry. Hokej je o tom, aby se člověk bavil a ne se tím trápil. K tomu jsem také takhle přistoupil. Chci si užívat každé střídání, každý zápas. Je to o soustředění a spoustu jiných věcí, ale jsem za to vděčný.
Jan Šejhl