Vimmer byl na sport šikovný od malička. Nejen na hokej, ale i další sporty, vždyť ve fotbale byl členem týmu, který dvakrát vyhrál československou dorosteneckou ligu (1956 a 58).

Hokejový klub si ho do A mužstva vytáhl poprvé v ročníku 1956/57, od další sezony už hrál pravidelně. Jenže musel na vojnu do Jihlavy, kvůli čemuž přišel o první historický titul Kladna z roku 1959. Ale vojenská služba na Vysočině měla i svoje pozitiva – trenéři tam dali dohromady kladenskou trojku Vimmer – Karas – Lidický, a ta se po návratu do civilu stala jednou z nejslavnějších formací kladenské historie. „My spolu mohli hrát téměř poslepu, tak jsme byli sehraní. Zezadu mi navíc skvělé přihrávky posílal obránce Franta Pospíšil,“ říkal po letech Vimmer a připomněl, že ze začátku v jejich formaci hrával místo Jindřicha Lidického Jaroslav Jiřík.

Josef Vimmer byl hlavním kanonýrem lajny i celého týmu Kladna v 60. letech. Sedmkrát se stal nejlepším střelcem klubu (jednou se o tento primát dělil s Jindřichem Lidickým), šestkrát byl nejproduktivnějším Kladeňákem. V týmu bojoval celkem 15 sezon!

Paradoxně nikdy nedostal šanci v reprezentaci, ač vstřelil v lize celkem (s i Jihlavou) 319 branek. S tímto počtem je v Klubu hokejových střelců na 35. místě - nejvýš z hráčů, kteří nikdy nehráli v národním týmu.

Za Kladno zaznamenal celkem 753 startů a 659 branek (z toho v lize 446 zápasů / 286 gólů). V celkovém součtu kladenských branek zaostává o pouhých pět tref za nejlepším střelcem Milanem Novým, pouze u ligových branek byl lepší kromě Nového ještě Eduard Novák.

Rozloučil se 11. května 1973 nepovedeným soubojem o třetí místo na ledě Slovanu Bratislava. Parťáky v útoku mu tehdy dělali Jan Novotný a Luboš Bauer.

Ale nebylo to loučení definitivní. Rok si zahrál v Mladé Boleslavi a pak zahájil úspěšnou trenérskou kariéru. V roce 1979, když Kladno přerušilo dlouhou sérii titulů, začal mužstvo trénovat František Pospíšil a ke spolupráci si vybral právě Josefa Vimmera. Tým dovedli k zatím poslednímu titulu a pro Vimmera to byl v Kladně vlastně titul jediný. „Byla to skvělá sezona. Měli jme šňůru devatenácti zápasů bez porážky (jediná remíza). Byl to výsledek nejen výborné sehranosti mužstva z předchozích sezon, ale i velkého tréninkového úsilí,“ vzpomínal později.

S Františkem Pospíšilem vedli mužstvo necelé čtyři roky celkem ve 144 zápasech, nakonec přišla nepovedená sezona a sestup. Pryč byly některé hvězdy jako Nový, Kaberle, Novák, ostatní už byli podle Vimmera malinko za zenitem a mladí je nenahradili.

Josef Vimmer však v kariéře trenéra pokračoval a úspěšně. S dorostenci ČSSR do 18 let vyhrál titul mistra Evropy (v týmu byli Bobby Holík, Robert Reichl i Kladeňáci Mach, Bakula nebo Čermák s Barešem, s dvacítkou přivezl tři bronzové medaile ze světových šampionátů v Kanadě, Finsku a USA. Tam vedl opravdové velikány Romana Turka, Zdeno Cígera, Josefa Beránka, Jiřího Šlégra, Martiny Procházku, Straku, Ručinského a hlavně Jaromíra Jágra.

„Více si asi cením tří bronzových medailí s reprezentační dvacítkou ze světových šampionátů. Už jenom proto, že mistry Evropy jsme se stali doma v Československu, zatímco všechny tři bronzy jsme vybojovali v zahraničí,“ dodal Josef Vimmer, jemuž k narozeninám přejeme vše nejlepší a hodně zdraví.