Nan-ťing je jistě zajímavé město, během několika historických období bylo hlavním městem Číny. Jaké to tam bylo z hlediska zázemí a organizace?
„Především se sešla dobrá parta. Drželi jsme spolu jak s juniory, kteří hráli týden před námi, tak s chlapy. Navzájem jsme si fandili a bylo to fajn.Oproti předchozím šampionátůmjsme všichni měli i dost času na aklimatizaci před akcí a po ní zas na bujaré oslavy. Jen škoda, že nebyla ta placka, to bychom si ten závěr spolu užili daleko víc.
Jinak Čína je úplně jiný svět, rozhodně je zajímavé do něj aspoň krátce nahlédnout. Organizačně to z našeho pohledu klapalo. Pokud snad měli z něčeho těžkou hlavu pořadatelé, nás se to vůbec nedotklo. Ubytování bylo naprosto luxusní, není co vytknout. Velký dík patří svazu, že přistoupil ke všem týmům rovnocenně - měly jsme téměř stejné podmínky jako muži. Nic nám nechybělo, staral se o nás i vlastní fyzioterapeut, takže super.“

Ženská reprezentace se drží na třetí příčce v dlouhodobém „pořadí národů“. Přispěl k tomu bronz z let 2003 a 2004, od 2007 do 2010 se střídalo stříbro se zlatem. Pak ale byla odmlka…
„Je to tak. Já sama mám stříbro z roku 2009 a zlato z Berouna 2010. O rok později v Itálii jsme ale skončily až na pátém místě. Ročníky 2012 a 2013 český tým vynechal z finančních důvodů – konaly se v Kolumbii a pak v Kalifornii. Návrat v roce 2014 z Franciine nebyl slavný, bylo z toho snad historicky nejhorší umístění na 7. místě.  Rok na to v Argentině zase cinklo zlato, ale beze mne - měla jsem natažené vazy v koleni. Vloni v Itálii i letos na nás zbyly ty brambory. Popisuji dlouhé období, tým prošel jistou generační obměnou. Už jsem tam nejstarší, asi proto mi byla svěřena role kapitánky."

Letos byla dvě mistrovství- Evropy i světa. Jak se rozložily síly?
„Mistrovství Evropy se letos konalo vůbec poprvé – v Boskovicích. Tam jsem chyběla, v době nominace už jsem měla zaplacenou dovolenou. Termín byl o prázdninách, a tak se mohly zúčastnit i holky, které v září odjíždějí hrát do zámoří. Ty pak logicky nemohly jet na MS. Konkurence týmů je na Evropě menší, až na tradičního rivala Francii. Klaplo to, zlato v domácím prostředí je vždy speciální. V Číně tedy byl odlišný tým, hodně omlazený. Spousta holek byla na podobné akci vůbec poprvé, tlak na výsledek nebyl takový."

Úvodní zápasy ve skupině se povedly – dají se označit za rozcvičku?
„Výsledky tak vypadají. První zápas je ale vždycky trochu těžší; než si zvykneme na plochu, prostředí, vzduch… Jsme rády, že jsme na start dostaly zrovna Indii. Výsledek 14:2 snad hovoří za vše. Pak jsme porazily Argentinu 5:0. Což je dobré, ale už zablikalo varovné světélko v podobě dvou nevyužitých přesilovek. V utkání proti Francii jsme otáčely nepříznivý stav a vyhrály těsně 2:1. To bylo výborné pro naše sebevědomí, že umíme čelit nepříznivému stavu. Také jsme si tím zajistily postup z prvního místa.“

I proti Francii byly dvě nevyužité přesilovky – mají v in line stejný význam jako na ledě?
„Přesilovky v in line jsou možná ještě větší výhodou než na ledě. Ve čtvrtfinále proti Itálii se nedařily ani jednomu týmu. Přestály jsme tři oslabení a vyhrály 3:1. V semifinále jsme si ale vylámaly zuby na Španělsku (0:4). Nedařilo se nám prostřelit jejich gólmanku, nic nám tam nepadlo, ani z těch přesilovek.  Španělky dobře bránily, podařilo se jim dát góly v první polovině a nám se to nepodařilo zvrátit. Do zápasu o bronz jsme proti Kanadě nastoupily bojovně s tím, že si jdeme pro medaile. Bylo to nahoru, dolů. V poločase jsme vedly 1:0. Zvýšit se ale nepodařilo, přestože nám i Kanaďanky nabídly přesilovky. Nakonec otočily na 1:3. V tom utkání jsme ale nechaly všechno, bohužel nám chybělo i trochu toho štěstí.“

Jste registrovaná v klubu Roller Storm Praha, že ano?
„Ano. Kladno nemá v in line hokeji ženský tým. Ale v in line nároďáku nás bylo 6 holek ze současného kladenského hokejového týmu. Hokej na kolečkách v ČR není celoroční záležitost jako třeba například ve Francii. My v březnu slezeme z ledu a v dubnu nám začíná inline sezóna, která trvá zhruba do července, tedy do doby, kdy nám zase plochu složí a začne se dělat led. Takže to pro nás je bohužel jen jarní aletní záležitost. Liga se dříve vůbec nehrála, jen pár zápasu formou turnajů a soustředění o víkendech."

Teď už se tedy vracíte na led…
„Ano,hned po přistáníz Číny jsem večer běžela na lední trénink a minulou neděli jsme s Kladnem hrály proti Litvínovu. Ono to taky chvilku trvá, než si zase člověk zvykne z koleček na nože a naopak. Vyhrály jsme 3:2, po dlouhé době jsme hrály na kompletní tři lajny. Ze zápasu jsme měly radost a o tom to je. Hned v úterý nám ale srazily hřebínek Slávistky výsledkem 11:2. To už tak pěkně nevypadá, ještě budeme muset zapracovat. Prognózy jsou ve hvězdách, letos je pro nás vše nové. Nový systém ligy, nový trenér a také spousta (staro) nových spoluhráček.“

Autor: Petr ŠIKOLA