„Nevím, opravdu. Je to takové na vážkách a teď se musím rozhodnout. Teď po zápase si promluvíme s Jardou Jágrem a Vencou Bartošem a uvidíme, jak dál," určitě trochu zarmoutil většinu kladenských fanoušků.
Zase padlo hodně gólů jako v Pardubicích, ale přece jen už méně do vaší brány…
Řekli jsme si v kabině, že tohle se nesmí stávat. Tolik gólů jako v Pardubicích nebylo dobré, protože když jich dostanete šest, většinou se nevyhrává. Dneska jsme se poučili a až na poslední tři minuty nám to vycházelo, ale pak jsme se na to trošku vykašlali. Což není dobré hlavně vůči gólmanovi, Honza Chábera nás totiž dvě třetiny hodně držel. To by se stávat nemělo, protože hrajeme za jeden tým a on nám zajistil, že můžeme hrát zápas v pohodě.
Pro vás byl ten zápas zajímavý v tom, že jste nastoupil proti klukovi, s nímž jste hokejově vyrůstal, Michaelu Frolíkovi. Jaké to bylo, přece jen jste se utkali i v souboji tělo na tělo a vy jste byl vítězem?
Bavili jsme o tom (úsměv). Zápas byl tak trochu v přátelském duchu. Ta situace, o níž mluvíte, tak byl souboj o puk a já na něj volal, ať to nehraje. On do těla jít chtěl, tak jsme tedy šli (opět úsměv). Ale k tomu to patří, na hokeji musí být i zábava.
Vnímal jste ho ze střídačky? Hrál moc dobře, hodněkrát Cháberu prověřil?
Hrál opravdu výborně, ale to není překvapení. Tři zápasy teď nedal branku, a proti nám bych mu ji určitě nepřál. Na druhou stranu, pokud už jsme inkasovali, bylo by lepší, aby aspoň jeden gól dal právě on.
Nádherně jste připravil gól Plekancovi v oslabení, měl jste sám několik šancí, ale gól přišel až v poslední třetině…
To je pravda, mohklo to tam spadnout i dříve. Přesto je gól fajn a hlavně máme tři body, což je priorita.
