„Je jasné, že jsem klukům přál, aby v Bratislavě došli co nejdál. Viděl jsem zápasy až od čtvrtfinále, protože jsem po sezoně musel na operaci s ramenem, ale ukázali výborný hokej, bavili lidi a přivezli medaili. Je sice bronzová, ale vím, jak je každá medaile cenná,“ říká třiadvacetiletý borec Caroliny Hurricanes.

Úchvatná sezona a velký start do světa

Jeho kariéra se v roce 2006 rozsvítila jako lustr v domě Roseových v roce 2006, kdy jako sedmnáctiletý zazářil v dresu Kladna. Zní to neskutečně, ale poté, co Kladno rozpůjčovalo nejlepší hráče, se právě Tlustý stal téměř hlavním tahounem. „Vzpomínám si na to, třeba na zápas se Spartou, i když jsme prohráli. Hlavně se nám i mě osobně vydařilo i následné MS osmnáctek. Udělali jsme tam bronz a měli i na víc, ale když to tak vezmu, už před námi a po nás měly mládežnické reprezentace spíš problémy a medailí se už tolik nevozí. Každopádně v téhle sezoně jsem začal cítit, že i když byla mým dětským snem česká extraliga, mohu dojít ještě dál,“ říká rodák ze Slaného, jenž se k hokeji dostal ze zajímavého důvodu – zlobil v první třídě základní školy. „Táta s mámou zjistili, že mám moc energie a dali mě na hokej. Máma sice dodnes trochu lituje, hlavně kvůli mým zraněním, ale zase je ráda, že jsem někam došel, něco dokázal. Každopádně mě jako dvojnásobná vysokoškolačka ale pořád nutí, abych se do školy vrátil,“ směje se chlapík, ale právě před obětavostí rodičů, kteří ho kdysi den co den vozili do Kladna na tréninky a obětovali mu vše, co mohli, se sklání. „I proto jsem rád, že jsme něco dosáhl.“

Po skvělém startu přišel pád z hrušky

V kariéře Tlustého se o dvou momentech mluvilo, dá se říci na celosvětové úrovni. K aféře Facebook, kdy se jeho fotky jak ho pánbůh stvořil objevily na internetu, se už nevyjadřuje. Zato o prvním zápasu v NHL za Toronto Maple Leafs rád. Dal tehdy při premiéře dvě branky a vypadalo to na velkou jízdu.

Jenže brzy přišlo vystřízlivění a sešup zpět na farmu.

„Dívám se na to tak, že v Americe je hokej i o štěstí. Měl jsem ho na začátku a později zase méně. Toronto si mě vybralo v prvním kole draftu, skvěle mě přivítalo, ale pak dalo na farmu a dokonce do juniorů. To se mi moc nelíbilo, ale poznal jsem, že to byl od vedení dobrý krok. Na farmě už hrají starší kluci, mají rodiny. V juniorech hráli mí vrstevníci, to bylo mnohem lepší. Trávili jsme spolu spoustu času, já se naučil mluvit, přivykl jsem jejich hokeji. Horší to bylo po té první sezoně, kdy se vyměnilo vedení a já poznal, že se mnou přestali počítat. Vycítíte to snadno, protože vás nahoru nevezmou ani v případě, že se vám daří. Od té doby jsem prakticky rok žádal o výměnu,“ vzpomíná.

Vzhůru do Caroliny

Výměna přišla i kvůli vážnému zranění kolena (přetrhané vazy) až v prosinci 2009, kdy ho Javorové listy poslaly do Caroliny Hurricanes.

Shodou okolností zastupuje Tlustého Bobby Orr, jehož blízkým spolupracovníkem je František Kaberle starší. Jeho dva synové strávili nejlepší roky své kariéry za oceánem právě v klubech, kde zatím hrál Tlustý – Tomáš v Torontu a František ml. v Carolině.

„Tohle je určitě náhoda, ale zajímavé to je,“ usmívá se vášnivý rybář, který loví zejména v rybníku u Luníkova, ale chytal už i v Karolíně. A úlovky s sebou nikdy domů nebere.

„Toronto a Carolina, to je obrovský rozdíl v popularitě hokeje. V Hurricanes máme mnohem větší klid na hokej, tohle jsem z Toronta neznal. Tam je obrovský tlak. Nepovede se vám jeden zápas a okamžitě vám to všichni dají pořádně sežrat. Nový klub je spíš takovou malou rodinkou,“ vypráví Tlustý.

Rozdíl je také v mimohokejovém životě. Toronto nabízí vše, co velkoměsto dokáže. Zábavu, obchody, kulturu, sport. Trojměstí Raleig – Durhem – Cary, kde nastupují Hurricanes, je mnohem jinačí. Oblast má dohromady sice milion obyvatel, ale je hodně roztažená. „Město také žije, je tu všechno, ale ne tolik. Panuje tady krásná příroda, co se třeba hodně líbilo Frantovi Kaberlemu a jeho rodině. My hráči bydlíme v bytech v jediném komplexu, kde je vše dostupné,“ říká Tlustý, který žije v zámoří s přítelkyní.

Kábovi bych Stanley Cup hrozně přál

Přesto si dělá trochu legraci ze svého spoluhráče Michaela Frolíka a trochu i Tomáše Plekance. „S Froldou, ale i Ondrou Pavelcem a Radkem Smoleňákem jsme spolu vlastně o třetí třídy. Prošli jsme toho hodně a jsme velcí kamarádi. Nevynecháme jedinou akci, kde můžeme být spolu, ale Frolda už jde jen tehdy, když dostane propustku,“ uculuje se.

S Tomáši Plekancem a Kaberlem byl zase zvyklý na letní přípravu. Letos je vše jinak. „Pleky chystá svatbu a v budoucnu třeba zamíří do Prahy, Kába ještě bojuje o Stanley Cup. Moc mu přeju, ale kdyby nebyl v Bostonu, asi bych byl víc na straně Vancouveru,“ odhaluje.

All stars pouze z Kladna

Co se týče dalších plánů, v NHL teď půjde o to, kdy a za jakých podmínek podepíše nový kontrakt. „To je aktuálně to nejdůležitější, snad to vyjde. A jednou bych rád, kdyby mi vyšla také reprezentace. Kluci z Kladna tam letos dokázali, že už dozráli a mohou být oporami. Hlavně Ondra Pavelec, kterého mnozí srovnávali s Vokounem a nevěřili mu,“ dodal Jiří Tlustý, jehož jsme ještě požádali o ideální českou sestavu současnosti. „Do brány bych dal Ondru, to je jasné. V obraně jako Kladeňák zvolím Marka Židlického s Tomášem Kabelem a v útoku Jardu Jágra s Tomášem Plekancem. K nim buď Froldu nebo Kubu Voráčka. Asi Froldu, mistrovství mu vyšlo,“ uzavřela stále ještě velká česká hokejová naděje.

Jiří Tlustý

Narozen: 16. března 1988 ve Slaném.

Odchovanec: HC Slaný a HC Kladno.

Draftován: 2006 klubem Toronto Maple Leafs, první kolo, číslo 13.

Další kluby: Toronto Maple Leafs a Carolina Hurricanes (oba NHL), Sault Ste. Marie (OHL), Toronto Marlies (AHL), Albany River Rats (AHL) a Charlotte Chckers (AHL).

Úspěchy: Mistr ČR 9. tříd, dorostu a juniorů: 2003, 04, 06. Bronz na MS do 18 let (2006).

Bilance v NHL: 149 zápasů, 17 branek a 21 asistencí. V uplynulé sezoně 57 (6+6).

Záliby: sportovní rybaření.