Kliknutím zvětšíte„Vinš, Vinš, Jarda Vinš!“ Tenhle pokřik se volal na kladenském zimáku hodně často. Aby ne, chlapík, který byl na hokejistu a zejména obránce vlastně strašně malý, odehrál úžasnou kariéru. Stejně jako drtivá většina jeho vrstevníků ji spojil s nejvyšší československou soutěží. Kdo neemigroval, jinou šanci neměl.
V lize hrával Vinš od roku 1966, začínal vedle jiného velikána Františka Pospíšila. V roce 1968 odešel na povinné dva roky do vojenského klubu Dukla Jihlava a získal tady svoje první dva mistrovské tituly. Tehdy si také zapsal jediný reprezentační start proti Kanadě v Pardubicích (březen 1969), víc si ale vzpomíná na zápas se Švédy v roce 1972, kam byl nominován, ale Seveřané duel zrušili.
To už působil v Kladně, které mělo stálé reprezentanty Pospíšila, Kaberleho, Nováka a Nového, víc jich trenéři na akce nebrali. Pro Vinše, jenž patřil mezi nejlepší československé obránce, to byla velká škoda. „Řeknu to otevřeně, dneska už můžu. Koneckonců se to vždycky povídalo: kdybych hrál ve Spartě, tak bych v národním týmu byl. Jenže Kladno je malé město a v nároďáku mělo hodně reprezentantů, tak to nevyšlo. Ale jestli to je pravda, nebo není, se už nedozvím. Možná mi něco scházelo," líčil Jaroslav Vinš při vstupu do Síně slávy kladenského hokeje, kam patří od jejího založení.
Jeho generace vybojovala pro středočeské město dalších pět mistrovských titulů, Vinš jich tedy má podobně jako třeba Luboš Bauer celkem sedm!
K tomu přidejte triumf v Poháru mistrů evropských zemí či úspěšné výjezdy Kladna za Atlantik na duely s týmy NHL a WHA, nebo řadu startů v B mužstvu Československa.
Za Kladno nastupoval 19 sezon a v tomto ohledu je zřejmě nepřekonatelným klubovým rekordmanem. Za kladenské muže odehrál 690 soutěžních zápasů (z toho 613 v nejvyšší soutěži). I to bylo ve své době rekordem, který později překonal jen Pavel Patera. Vinš, v 80. letech rovněž kapitán mužstva, je autorem 79 soutěžních branek. V nesoutěžních zápasech přidal dalších 409 startů a 95 gólů.
Svůj debut za kladenské muže si odbyl 19. ledna 1966 na brněnském ledě jak už bylo napsáno po boku Františka Pospíšila. O týden později se do statistik poprvé zapsal i jako střelec, když pomohl porazit Litvínov 6:4.
Zajímavý podíl měl na druhém kladenském titulu. 29. dubna 1975 přihrál na gól Zdeňka Müllera. Ten byl vítězný v duelu s Jihlavou, po kterém bylo o mistrovi rozhodnuto.
Na sklonku kariéry Jaroslav Vinš nevyslyšel nabídku Litvínova a zůstal v Kladně, kde se měnily generace a předešlé úspěchy byly tvrdě vykoupeny dvěma pády do národní ligy. Po tom druhém, v roce 1986, se Jaroslav Vinš s Kladnem definitivně rozloučil a pokračoval ještě čtyři roky v Lokomotivě Beroun.
Po hokejové kariéře se prosadil v jiném oboru. Otevřel jednu z prvních posiloven na Sletišti, která funguje dodnes. Na hokej Jaroslav také nezanevřel, i když jako občana Velké Dobré ho uvidíme spíš na jiném sportu, na fotbale, kde kdysi začínal a kde doteď drží palce doberské Čechii.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
