„V tu chvíli to byla rána, ale vlastně to ještě bylo nejlepší, postupně to samozřejmě přicházelo k sobě. Ale v noci jsem spal, nejsme přece žádné panenky,“ usmál se nejtvořivější kladenský bek.

Sám však zatím nedokáže odhadnout, zda v sestavě trenérů Tatíčka a Kopeckého bude chybět a pokud ano, jak dlouho. „Nastřelili mě už tolikrát a vím, že to není moc dobré. Na rentgenu jsem sice nebyl, nicméně myslím, že kloub prsteníčku je prasklý. Teď půjde o to, jak se budu v pátek cítit. Buď otok splaskne, já udržím normálně hokejku a pojedu do Brna, nebo to bude špatné,“ předvídá nejproduktivnější borec Vagnerplastu (2+17).

Kvůli zranění nemohl vidět rozhodující momenty utkání, kdy Kladno otočilo výsledek z 2:3 na 4:3 po nájezdech. Úplně mimo však nebyl. „Právě když jsem s doktorem došli do kabiny, tak jsem v televizi sledoval vyrovnání a pak i nájezdy. Zaplaťpánbůh jsme to také jednou otočili my,“ ulevil si.