Kdo si počká, ten se dočká – dlouho nebylo téma, do kterého se trefit. A najednou, ve středu, se narodila dvě.
1. Když Pavel Richter v přímém přenosu utkání Kladna s Budějicemi nazval náš zimní stadion starou kučou, tak jsem měl vztek. Co si to dovoluje…
Za chvíli jsem mu dal za pravdu. Už jsem o tom psal, že kladenský zimák je fakt zimní stadion. Ve středu byla taková zima, že většina z přítomných diváků měla ke vstupence dostávat STOPANGIN.
Jasně – kladenský zimák má už svou budoucnost za sebou. Zločin, který spáchal MUDr. Rath odmítnutím poskytnout dotace na stavbu multifunkční haly, se dá těžko vrátit. Ale nápad rekonstruovat zimní palác je nutné dotáhnout. Zpráva, která prošla Kladenským deníkem, že se nedají čekat zázraky a především půjde o osazení dalších míst sedačkami, a to bude jako všechno, je děsivá. Posadit diváky do mrazáku byl, je a bude trest.
Nechci radit – ale oprava MUSÍ začít od střechy. Štěstí, že neprší. Až začne, nosme si deštníky. A celý prostor zateplit! Teprve pak to další. A rychle!
2. V onom utkání hrálo OSM hráčů z NHL, dál několik mistrů světa, olympijští vítězové. A ani ti ostatní nebyli žádní nazdárkové!
A pískal ho zamindrákovaný, mnohokrát diskutovaný rozhodčí, který si své ego léčí trestáním hráčů, kteří baví diváky. Na ně totiž chodí! A chytrý sudí tomu nepřekáží!
„Náš" je trestá budˇ, že nepíská na ně fauly – na samotného Jágra jich bylo mnoho – i o tom mluvil Richter v přenosu. Dokazuje si svou převahu a doma s mámou pak jásá, jak to těm frajerům ukázal. Anebo je trestá za urážku majestátu, což odnesl chudák budějický Šimánek. Nejvíc však trestá hokej. A to je škoda.
Otakar ČERNÝ st.
