My, hokejoví Kladeňáci, jsme byli vždycky Pittsburgh. Teď jsme až na malé výjimky Philadelphia. Taky jsme byli Caps i Rangers. A později milovali Omsk. Jasně, fandíme přece těm, koho tričko nosí Jára.

A Jára je nyní už jako veterán Letcem. Současná bitva mezi oběma pensylvánskými nenáviděnými soky tak pochopitelně dráždí i hokejové Kladno. To zastupuje kromě božského Jaromíra i mladíček Jakub Voráček, tedy už dva důvody fandit dříve nesnesitelné Philly plné rváčů a smysluzbavenců.

Teď je vše jinak a kdo viděl nedělní utkání těchto rivalů, musel si lebedit. Já sám jsem tak skvělý hokej snad nikdy neviděl. Možná v osmdesátém sedmém, duely mezi Kanadou a Rusy (třikrát 6:5) si pečlivě uchovávám na stařičké videokazetě.

Nicméně Flyers i Penguins nabídli něco úchvatného a já v duchu prosil, abych něco podobného někdy viděl i v Kladně. Zápas plný gólů, skvělých akcí, hitů, také rvaček. Zápas ve Philadelphii tohle vše divákovi nabídl a divák musel být unesen. Já tedy byl!

Jágr toho tolik nenahrál, ve chvílích bitek či hry v oslabení pro něj na ledě nebylo kolikrát několik minut místo. Jenže už je jiný než dřív, nevadí mu to. Ví, že coach Laviolette svou práci ovládá. A koneckonců si připsal tři asistence, brzy bude v historické tabulce bodování play-off ještě výš. Třeba už po dnešním duelu, který se sice nebude hrát v tak příhodný čas jako v neděli, ale myslím, že spousta kladenských domácností se po půldruhé rozsvítí. Reklama na hokej číslo čtyři v ten čas vypukne.

                                                 Rudolf MUZIKA