Víceméně v tichosti jste ukončil svoji hokejovou kariéru. Co vás k tomu vedlo, že jste se takhle rozhodl?

Poslední dobou už to k tomu dospívalo. Poslední roky už nebyly o tom, že bych si chtěl něco dokázat, spíš jsem chtěl hrát kvůli mladému. Aby mě viděl hrát a viděl můj přístup. Jak na Kladně, tak na Slavii byl se mnou, hrál za Kladno a doteď je na Slavii. Bylo to o tom, abych mu ukázal základy a přístup. Pro něj to bylo taky jednodušší. Když někam přišel, tak jsem tam byl já a on měl snazší zapadnout do party. Spojovali si ho trochu se mnou, byla to pro něj výhoda. Ne protekce, ale výhoda jo.

V Kladně i na Slavii z vás zářila radost z hokeje, díky které jste si získal i fanoušky. Vnímal jste to stejně?

Každým rokem je člověk starší a přemýšlí jinak. Když jsem byl mladý, tak jsem přemýšlel o tom, že bych chtěl být nejlepší na světě, dávat co nejvíc gólů a bodů, a osobní statistiky byly v popředí. S věkem pak přicházelo to, že člověk hrál s radostí, užíval si to a byl pro něj důležitý týmový výkon, parta a samozřejmě i fanoušci. Ti to pak viděli a dokázali to ocenit. Jsem rád, že na stará kolena jsem si to uvědomoval. Jestli jsem pak dal v zápase gól nebo přihrávku, už nebylo důležité. Důležité bylo vyhrát, užít si radost v kabině a to, že fanoušci byli spokojení a užívali si hokej. Takhle jsem to měl v hlavě nastavené v posledních letech. Asi i díky tomu mě to tak bavilo.

Rekonstrukce kladenského stadionu úspěšně pokračuje. Rytíři by měli na svém ledě odehrát už jeden z přípravných zápasů. Foto: Rytíři Kladno
Rekonstrukce zimáku běží podle plánu, Rytíři chystají kolaudaci na konec srpna

Před uplynulou sezonou už jste se s žádným týmem nedomluvil, ale přece jen jste odehrál jeden zápas za Žďár nad Sázavou, odkud pocházíte. Byl to opravdu poslední zápas?

Před sezonou mi ještě nějaké týmy volaly, dokonce i jeden z extraligy. Já už ale měl v hlavě nastavené, že není motivace pokračovat dál. Na Kladně to bylo jasné, cílem byl postup do extraligy. Na Slavii pak šlo o mladého i o další mladé hráče. Hodně vyskočil Tomáš Šmerha, který se vedle mě učil a hodně vyrostl. Věděl jsem, že kluci chtějí a já jim můžu pomoct. To byl můj hnací motor. Teď už jsem ale uznal, že tam žádná motivace není. Než abych se někde potloukal, tak jsem si řekl, že skončím tak, abych si sám sebe mohl vážit. Aby si mě lidi pamatovali v nějaké formě, ne abych tam byl pro srandu a lidi se mi smáli. To jsem si jasně nastavil. Pak se mi ale ozvali ze Žďáru, abych přišel kvůli lidem. Po osmi měsících jsem oblékl výstroj a rovnou jsem šel do zápasu. To pro mě byl šok, i když jsem chodil s mladým na led. Byla to sice jen druhá liga, ale hráli jsme proti Kometě B, takže to byli samí mladí brusliví kluci. V první třetině jsem kolem sebe jen koukal, i když pořád cvičím a chodím trénovat. Když člověk nechodí na led, tak je to nezvyk. Nakonec jsem to ale rozjezdil a bylo to v pohodě. Byl to jeden zápas. Nikdy neříkej nikdy, ale myslím, že už si nikde nic dokazovat nebudu. Od té doby jsem už ve výstroji zase nebyl, nechám to na jiných.

Hokej už si nechodíte zahrát ani pro zábavu?

Překvapilo mě to, ale nechodím. Myslel jsem si, že budu, ale v tuhle chvíli mi to vůbec nechybí. Jednou jsem si byl zahrát za Žďár a jinak chodím jen v šusťákovce ukazovat mladému nějaké věci. To je ale něco jiného, než když si oblečete výstroj. Neříkám, že se to v budoucnu nezmění, člověk se při tom vypotí, přijde na jiné myšlenky a může se pak dobře najíst. Kdyby se objevila nějaká parta, kde by mě to bavilo a byli by tam fajn lidi, tak se tomu nebráním. V tuhle chvíli o tom ale nepřemýšlím.

Hokejová extraliga: Kladno (v modrém) poprvé v sezoně porazilo Vítkovice, v prodloužení je udolalo 4:3. Adam Kubík slaví.
Kubík září v hokeji i hokejbale: Je v mých silách, abych výkony ještě vylepšil

Čemu se teď po hokejové kariéře věnujete?

Aktivit mám docela hodně. Už posledních pět let jsem si rozjížděl svůj byznys, který mě baví a v tuhle chvíli je i úspěšný. Jsem strašně rád, že tyhle aktivity mám. Je to víc věcí, kdybych je měl všechny jmenovat, tak bychom tu asi byli déle. Vedle toho se snažím věnovat mladému. Teď jde do dorostu, takže chci, aby měl co nejlepší pozici, aby se do dorostu dostal. Teď má posledních čtrnáct dní, kdy může něco natrénovat, aby se o to pak porval. Potom bych se chtěl věnovat i našim holčičkám. Malá hraje florbal, je v něm šikovná. Druhá teď bude s něčím začínat. Ve výsledku je času ještě méně, než bylo. Jsem ale rád, že jen nesedím na zadku a nekoukám. Práce je hodně.

Jak zmiňujete, hodně se věnujete nevlastnímu synovi. Jak vidíte jeho hokejovou budoucnost? Bude v budoucnu hrát extraligu?

Teď vůbec nedokážu říct. Pro mě je důležité, že ho to baví, je do toho zapálený. Myslím, že si i v hlavě začal uvědomovat, že jenom práce ho může posunout dopředu. Všechno se teprve ukáže. Ve čtrnácti letech se to začíná pomalu lámat a pak je to o těch klucích, jak si to v hlavě nastaví. V téhle době jsou velké možnosti, dá se s kluky udělat velké věci, ale musí si to uvědomit sami. Když bude chtít, pomůžu mu, ukážu a vysvětlím mu. V první řadě ale musí chtít on. Na jednu stranu bych chtěl, aby to jednou mohl hrát a dělal to, co ho baví. Na druhou stranu to není všechno. Je důležité, že teď má nějaké povinnosti a nemá čas na krávoviny. Je to pro něj škola a hokej a za to jsem rád. Vede ho to nějakým směrem, který je podle mě dobrý.

Jak to máte s hokejem po divácké stránce? Sledujete svoje bývalé týmy?

Určitě. Sleduju i týmy v Rusku a ve Švýcarsku, za které jsem hrál. Sem tam se podívám, jak se jim daří. Za poslední dobu jsem měl největší vztah ke Kladnu, takže to sleduju hodně. Jsem rád, že jsou v extralize, a věřím, že se jim bude dařit dál.

Kladno - Jihlava 5:1. Třetí semifinále vyšlo domácím. Petr VampolaKladno - Jihlava 5:1. Třetí semifinále vyšlo domácím. Petr VampolaZdroj: Roman Mareš

Proti Kladnu jste nastoupil za Slavii ve svém posledním play off a bylo to hodně třaskavé. Jak na to vzpomínáte?

Všichni vědí, že jsem hráč, který za svůj tým vždycky kope na maximum. Ke Kladnu jsem se vždycky choval s respektem. Když jsem dal gól, tak jsem měl vnitřní radost, ale nechtěl jsem urazit fanoušky, kteří jsou skvělí a měli mě rádi. Vždycky jsem to bral s respektem. Samozřejmě tam byly nějaké věci, které mě mrzely a které bych tady vůbec nerozebíral. Má se vzpomínat jen v dobrém. Já vždycky makal za svůj tým. Za to, že jsem kariéru ukončil v play off proti Kladnu, jsem rád. Zahrál jsem si poslední zápas proti výborným hráčům. Na všechno budu vzpomínat jen v dobrém a bývalým týmům budu dál fandit.

V play off se tehdy hodně psalo o tom, jak jste se na ledě pohádal s Jaromírem Jágrem. Bylo to jen v rámci boje na ledě?

Pro mě je to vždycky tak, že to, co bylo na ledě, zůstalo na ledě. Tyhle věci jsem uměl rozdělit. Celý život jsem byl hráč, který se pro tým snažil udělat maximum. Neříkám, že to vždycky bylo v rámci fair play. Sem tam vyletěla hokejka na tribunu nebo jsem řekl něco rozhodčímu. Pro mě to ale vždycky na ledě zůstalo. Já budu na Kladno vždycky vzpomínat v dobrém. Jestli na to má někdo jiný názor, nezůstane to pro něj na ledě a odnese si to i z kabiny, to je jeho problém. To, že tam po mně křičeli někteří kluci, kteří si chtěli něco dokázat, jsem nikdy neřešil. Já mám svědomí čisté, vzpomínat na Kladno budu vždycky v dobrém a budu jim přát jen to nejlepší. Těším se, až se někdy přijedu podívat na nějaký zápas. Nikdo navíc neví, jestli se tam mladý třeba jednou nebude prohánět. Sice pod jiným jménem, ale třeba tam bude rozdávat to, co jsem tam rozdával já.

Při zmínce o hokejce se mi vybavuje, jak jste ji jednou při tréninku Kladna hodil vysoko do ochranné sítě, kde se zasekla. Kustodi pak měli hodně práce, aby ji dostali dolů…

To je přesně ono. Člověk někdy udělá v zápalu boje takovou věc, která do toho nepatří a na druhou stranu může být srandovní. Tohle byla jedna z nich. Pak byla vysoko a kustodi ji snad půl hodiny dostávali dolů. Musel jsem jim pak koupit pivo, protože s tím měli velké problémy.

Adam Brízgala se vrátil po pauze do branky Kladna a pomohl mu důležitými zákroky k výhře 2:1.
Brízgala se zasnoubil a vyhlíží sezonu v extralize. Bude zlomová, věří

Pojďme se ještě ohlédnout za celou vaší kariérou. Co vnímáte jako největší úspěch? Jedna věc by se asi nabízela…

Kariéru jsem mohl skončit, protože jsem v ní něco dokázal. Ať už to byly tituly v Čechách, nebo to, že jsem vyhrál mistrovství světa. Moje největší výhra je možná to, že jsem byl celou kariéru zdravý, poznal jsem spoustu skvělých spoluhráčů a mohl jsem si zahrát v cizině. Při ohlédnutí jsou to pro mě všechno cenné věci. Když něco vyhrajete, tak je to hrozně příjemné. Radost s pohárem, s fanoušky i se spoluhráči je nepopsatelná. Já bych ale jako největší úspěch bral celou kariéru. To, že jsem mohl prožít to, co jsem prožil. Vydělal jsem si tím i nějaké peníze a mám spoust zážitků. Zážitky si člověk nekoupí.

Narážel jsem samozřejmě na to, že jste jeden z posledních českých mistrů světa. Sledoval jste letošní šampionát?

Samozřejmě jsem to sledoval. Já jsem hlavně přející typ, takže jsem to klukům moc přál. Moc hráčů už tam ale neznám. Některé znám spíš přes jiné věci z byznysu, kde jsem jim pomáhal. Po tak dlouhé době je bronzová medaile velký úspěch. Uvidíme, jaké změny teď proběhnou na svazu a jak se to bude ubírat. Když se koukám na Slováky, tak věřím, že i v Česku je pořád spousta dobrých hráčů. Věřím, že se to zase zlepší a zase se budeme moct měřit s těmi nejlepšími.

Hokejista Ladislav Zikmund v dresu Kladna
SOUTĚŽ: Siláci, pozor. Dokážete vydržet sedět se zavážím jako parťák Jágra?

Hodně se spekulovalo o jmenování zahraničního trenéra k reprezentaci. Co na to říkáte vy?

Každý má svůj názor, já nejsem člověk, který by to měl hodnotit. Já osobně myslím, že tu pořád jsou kvalitní trenéři, takže bych u českého nároďáku spíš viděl českého trenéra s českým srdíčkem. Když je lidský, rozumí tomu a umí tým dobře poskládat, tak to pak kolikrát není ani tolik o kvalitě, ale spíš o partě. Hokej je týmový sport. My v roce 2010 vyhráli díky tomu, že jsme byli výborná parta. Je to ale jen můj názor, neříkám, že je špatně, že národní tým vede Fin. Hodně se zasloužil o to, že máme medaili. Pořád ale myslím, že máme na to, aby medaili dovezl i český trenér.

Jaká bude vaše budoucnost u hokeje? Nelákalo by vás trénování?

Už jsem o tom přemýšlel dlouho. Myslím, že k tomu i nějaké vlohy mám. Na druhou stranu, jednou z věcí, proč taky nehraju dál, je ta, že u českého hokeje je spousta lidí, kteří mi nesedí. Nejsem ten typ, který by kýval jen kvůli tomu, že mu někdo zaplatí peníze za to, že někde bude. Uměl bych si to představit, ale muselo by to být s lidmi, kteří dělají hokej z lásky. Musel bych to dělat v okruhu lidí, kteří mají stejný pohled na věc jako já. Na prvním místě nemůžou být peníze, ale to, že chcete pomoct hráčům. V tuhle chvíli tam z mého pohledu tihle lidi nejsou. Proto tam nemůžu být ani já. Obejde se to beze mě obejde, ale myslím, že kdyby byli lidi nastavení tak, jak říkám, český hokej by se mohl posunout.

Páňa Cup hokejbalistů v Kladně vyhrála slovenská Skalica před domácím Kladnem (v bílém). To v utkání na snímku porazilo Plzeň 3:0. Drahomír Kadlec
Trenér Kadlec se po 16 letech loučí s rysy. Asi se zase vrátím na brusle, říká