Přes snahu Kladna podepsal kontrakt s mocně posilujícími Bílými tygry. V sobotu se objevil na knovízském Memoriálu Michala Ježka v týmu Ondřeje Pavelce a Kladenskému deníku neodmítl krátký rozhovor.

Tak co, Jakube, šel jste do neznámého prostředí, nejsou tam na vás protivní?
Kdepak, všechno je zatím v pohodě. Musel jsem si samozřejmě trochu zvyknout a zabydlet se, ale už to mám za sebou. Nicméně změna je to velká. Hodně hráčů odmala cestuje a já vlastně nikde nebyl, tohle je poprvé.

Liberec ale mocně posiluje, nebude jednoduché se v jeho kádru prosadit…
Je fakt, že tam nezůstal kámen na kameni. Úplně nový tým. Boj o sestavu si během přípravy nikdo včetně mě nějak nepřipouštěl, ale je pravda, že jak se to blíží, už tam lehká nervozita je. Něco se děje.

Jak se tvářilo okolí na váš přesun na sever Čech?
Třeba tady v Knovízi jsem mluvil s klukama a ti to berou v pohodě. Takový je prostě hokejový život, nemohu zůstat celou kariéru v jednom týmu.

Našel jste v Liberci nějakou spřízněnou duši?
Hodně se bavím s Tomášem Voráčkem, který tam také přišel nově z Vítkovic. Celkově se pohybuji víc s klukama, kteří nejsou z Liberce. Domácí jdou po tréninku přece jen víc za svou rodinou. Jinak jsem dostal byt a domů se vracím jen na víkendy.

V Knovízi jste hrál za tým hvězd poprvé…
Loni mi to nějak nevyšlo, snad jsem nebyl zdravotně úplně v pořádku, ale letos mi Jirka Tlustý zavolal a šel jsem rád. Moc se mi to líbilo.