Kdysi mistr světa, jehož skolily zdravotní problémy, ale u hokeje zůstal jako trenér. Pětadvacet let se mu věnoval ve Švédsku, teď se konečně vrátil domů, k dospělému týmu. Má jednu velkou výhodu, jako hráč byl fanoušky obrovsky oblíbený.

Oblíbenost fanoušků je jedna věc, ale vy bude potřebovat výsledky, jak jste byl spokojen v přípravou a jakou tým ukazoval chuť?
Střídali jsme přípravné zápasy v Čechách a na Slovensku, kde se hraje trochu jiný hokej. Bylo tam hodně objemu, ale zápasy přinesly zajímavé výkony i spokojenost, ale v jednom jsme byli i nespokojení (v Mělníku se Slavií). Asi nejvíc v mysli máme poslední tréninkové zápasy, ale nemá cenu dělat závěry, když mužstvo hrálo třeba bez sedmi hráčů základu, zatímco Liberec a Vary už hrály víceméně v sestavách, v jakých budou hrát. Přesto to pro nás bylo určité měřítko.

Nebyli jste vy trenéři nervózní z toho, jak úzký kádr máte vepředu, když ještě nebyli v mužstvu Klepiš a Brodecki?
My jsme stejně hráli zápasy na tři lajny, aby kluci byli v tempu. A věděli jsme, že někdo přijde. Spíš šlo o to, aby se nikdo nezranil.

Návrat do Kladna je pro vás profesní změna, ale do jisté míry i životní, po letech jste se přestěhoval ze Švédska. Zvládáte to v pohodě?
Že jsem po tak dlouhé době na Kladně, to ani nevnímám. Jasně, je tady zimák, který miluju, kabina, kde to člověk zná. Ledaři, co tady byli před třiceti lety, jsou tady pořád. Nostalgie ale ne, tu jsem měl, když jsem se vracel po deseti letech. Navíc já měl ve Švédsku v poslední době hodně českých kluků a i díky tomu mi domov tolik nechyběl. Co se týče osobního života, družka za mnou bude jezdit každý měsíc a bydlení jsem měl v Kladně svoje už dříve.

Švédský útočník Adam Brodecki je poslední posilou Kladna před startem extraligy.
Přivítání od fanoušků? Bláznivé, vůbec jsem to nečekal, směje se Švéd Brodecki

Roky jste vedl švédské Lidingö, ale měl tam řadu českých mladíků. Co ale dělají Švédové jinak než Češi, že jsou ve výchově mladých hráčů o tolik úspěšnější než my?
Tahle srovnání jsme nechtěl moc dělat, ještě nemám situaci v Čechách tak zmapovanou, i když jsme ji probíral už při švédském působení s českými kluky v týmu, s agenty, kamarády. Švédi kdysi koukali k nám nebo k Rusům, a nějakým svým způsobem si z toho něco vzali. Oni od malička sedí ve školce u stolu a řeší všechno dohromady. Každý nějak přispěje a společnost to má v sobě, je homogenní. To umí také Kanaďani, protože mají hráče co berou miliony dolarů, ale přesto udělají jednolitý tým, prostě to dokáží. Naopak Rusové měli často skvělé individuality, ale tým udělali málokdy. Švédi mají také svou privátní zónu, za kterou nikdo nesmí. Jasně ti ji ukážou, zbytek řeší společně. Mají i rádi konflikty a jejich řešení.

A na ledě, v čem je to jiné?
Těžko říci, ale já jsem velkým zastáncem jakékoliv hry, kreativity. Třeba na babu, když si to nebudeme předepisovat jako trénink. Když je pak ve hře trochu napětí, jedině dobře. Nemusíme být kamarádi prvních pět minut po skončení tréninku, protože to mezi námi jiskřilo, ale já se musím nutit, abych byl lepší. Jedna věc je dělat cvičení a druhá dělat ho naplno pořád. Jiná cesta není.

I vy máte v týmu Švéda, znal jste Adama Brodeckiho před jeho příchodem?
Věděl jsem o něm od kamaráda, co s ním dělal skills (dovednostní cviky).

Budete se mu věnovat víc? Anglicky sice Švédové mluví v pohodě, ale přece jen pro něj musí být fajn, když může promluvit v mateřštině?
Jsem tady pro všechny kluky, ale je jasné, že když přiletěl, bavil jsem se ním extra, aby se tady cítil dobře.

Hokejová příprava, Kladno - Liberec. Poprvé na zrekonstruovaném zimním stadionu v Kladně. Nová posila Jakub Klepiš
Na přesilovce před bránou? To jsem v životě nehrál, směje se Klepiš

Mimo jiné váš čekají zápasy se Spartou, což je pro Kladno největší rival a teď tam navíc trénuje váš kamarád a spolubojovník ze slavné lajny Pavel Patera. Jaké to bude?
Pro mě je Sparta ještě speciálnější, vždyť můj táta tam pět let hrál a já se na něj od nějakých devíti do čtrnácti pravidelně jezdil dívat. S Patýsem to myslím ani jeden z nás řešit nebude. Se Spartou jsou to vždycky skvělé zápasy a třeba si o nich po sezoně pokecáme, během ní ale půjde jen o tři body a byl bych překvapen, kdyby Patýs řekl něco jiného.

Kladno podle určitých predikcí bude určitě čtrnácté, to se asi neposlouchá dobře?
Už jsem někde říkal, že nemám sociální média, nekoukám se na televizi, nečtu zprávy. Jasně, něco se ke mně donese, tohle zrovna ano, ale co jiného může být pro tým lepší motivace?

Hned na úvod vás čeká hvězdami nabitý tým Pardubic, rozpočtově naprosto nesrovnatelný, navíc se bude hrát ve slavnostní atmosféře zrenovovaného stadionu. Jak těžké bude vybalancovat nažhavenost hráčů, aby je soupeř nezchladil?

Dobrá otázka, ale nikdo vám na ni nedá jasnou odpověď. I Michael Jordan byl podle svých slov při prvním finále play off nervózní. Je to klišé, ale každý vám řekne, že po úvodním mravenčení a pár střídáních to bude v normálu. Pamatuji si to i ze svého hráčského debutu v Bratislavě, oni tehdy postoupili, byl plný stadion a já z toho byl kapku vyvalený. Mohou být i někteří naši kluci, protože dlouho nehráli doma. Nicméně někomu stačí jedno střídání, jinému tři, ale srovná se to. Budou se těšit.

Jaký máte dojem z týmu, kde je i řada zahraničních borců?
Dobrý! Zdá se, že tam je pozitivní, kamarádská atmosféra, to je moc důležité. Já míval švédsko-českou kabinu a také jsme nevěděli, jak to bude fungovat. Snažili jsme, aby se kluci bavili všichni, aby nedělali skupinky, to samé chceme tady. Podle mne to funguje.

Autogramiáda Rytířů Kladno na Sletišti byla divácky hodně atraktivní, lidí přišlo skutečně hodně. .
Foto, video: O autogramiádu Rytířů byl na Sletišti mohutný zájem. Dorazil i Jágr

Kladno je specifické v tom, že jeho majitelem je jeden z hráčů, a když nehraje, tak Jaromír Jágr stojí vedle vás na střídačce. Navíc jste od malička kamarádi. Jak si rozdělit kompetence, aby to fungovalo?
Já bych řekl, že Kladno je neskutečně specifické. Vlastní ho hráč, který udělal druhý největší počet bodů na světě a byl geniální. Rozumí hokeji, s klukama se baví, probírá s nimi všechna cvičení, s námi trenéry probírá každý trénink. Profesionál. Je mu padesát a pořád hledá nějaké nové cesty, jak se zlepšit. V tomhle jsme si rozuměli už jako kluci, i já jsem hledat cestičky, střílel si po tréninku áčka, měl na chatě odpalovací rampu na puky. Jarda se snažil i v době, kdy už měl mraky bodů v NHL, pořád hledal. Jako Ovečkin, i on ví, že nemůže střílet jenom z kruhu. Jakmile budeš stagnovat, bude konec. To platí pro všechny.

Chtěl napodobit Panenku, o slávu ho obral Martin Procházka

Na branku míří Tomáš Hertl, puk si prostrkává zpátky mezi nohama a míří do horního kouta branky. Jeho San Jose i celá NHL (vyjma puritánského divocha Dona Cherryho) šílí nadšením. Dnes už každý ví, že tuhle fintu vymyslel jiný český hráč. Ale ne Marek Malík, a dokonce ani Robert Kysela, jemuž je někdy přičítána. Byl to Otakar Vejvoda, aktuálně nový trenér Rytířů Kladno.

Kdysi člen slavné Blue Line, která udivovala hokejový svět snad nejlepší souhrou všech dob, piloval svou fintu od třinácti let. Vůbec mu přitom nevadilo, že ač postavou nevelký, měl dlouhatánskou hůl, aby mohl lépe vyšťouchávat puky soupeřům.

„Trénoval jsem to dlouho, ale v zápase jsem se styděl to provést. Pak jsem to v extralize vytáhl v Litvínově a znovu s nimi doma, asi po dvou letech. To už bylo před kamerami, tak se o tom vědělo víc,“ vybavuje si.

Fintu měl schovanou a nějakou speciální světovou akci. Prý se k ní schylovalo ve finále MS ve Vídni 1996, v němž byl chvíli před koncem stav 2:2.

„Četl jsem stokrát knížku od Ivo Viktora – Můj dres číslo 1. Ve finále mistrovství Evropy tam popisovali, jak Němec Hoeness přestřelil a Tonda Panenka šel na poslední penaltu. Každý ví, jak to rozhodl, a já měl to samé v plánu ve Vídni (úsměv). Sranda je, že jak jsme to udělal s Litvínovem, Robert Záruba na mě volal, že věděl, že mám něco z Tondy Panenky,“ směje se.

Tehdy zápas s Kanadou rozhodl životní trefou jeho kamarád Martin Procházka a obral tak hračičku Otu vítězným gólem o veškerou slávu. To samozřejmě Vejvoda odmítá. „No jasně, Prochy to přece udělal výborně!“ chechtá se, ale zároveň je rád, že se finta ujala a viděl ji několikrát i u malých kluků ve Švédsku, kde trénoval posledních 20 let.

Zdroj: Youtube