Přímo v Liptovském Mikuláši Jiří Burger odpovídal pro Deník, koho napadl jeho návrat na led, proč může nastoupit, přestože nezapsal 15 startů, či jestli si opravdu svou účast v baráži umí představit.

Jak byste hodnotil dvojzápas v Liptovském Mikuláši?
Splnilo to očekávání. Odjeli jsme z Kladna, kde pro nás ta příprava byla dlouhá. To čtyřicetidenní volno je opravdu moc dlouhé. Jsme rádi, že jsme udělali takovou změnu. V Liptovském Mikuláši je o nás skvěle postaráno. Dobrý hotel, dobrá strava. Na hotelu výborná regenerace. K tomu zápasy. S celkovým soustředěním je obrovská spokojenost. Máme tu výborné tréninkové podmínky. Za nás to splnilo vše, s čím jsme sem jeli.

Posloužilo to celé i k utužení party?
Myslím, že ano. K tomu i netradiční cesta vlakem, když obvykle jezdíme jen autobusem.

Co můžete říct o kvalitě soupeře zpod Tater?
Soupeř byl kvalitní, dobře bruslil. Když budu hodnotit druhý zápas, vypadalo to, že ho máme pod kontrolou. Vedli jsme 3:0, ale soupeř se vrátit do hry. Celkově to bylo vyrovnané.

Cítil jste to pozdvižení, jaké Kladno na Slovensku vyvolalo?
Cítíme to, ale nemyslím si, že jsme to způsobili my (směje se). To způsobil Džegr. Lidi vzpomínali, když tu hrál před 33 lety. Ten rozruch způsobil tedy on. Ale je to příjemné.

Jak jste se na ledě cítil?
Šel jsem do zápasu s dvěma věcmi: vyhrát a nezranit se. A to se mi oboje povedlo, tak jsem spokojený.

Jak dlouho jste se připravoval?
Od Nového roku jsem chodil s kluky trénovat. Když nám někdo chyběl do kompletních čtyř pětek, tak jsem se převlékl do výstroje. Když se nám potom nějací kluci zranili a před koncem přestupního termínu nevyšly příchody, domluvili jsme se, že začnu víc trénovat. Kdyby k tomu došlo, abych mohl naskočit. Takže nepravidelně jsem trénoval nějaké dva tři měsíce.

Jaká byla příprava, abyste se dovedl vrátit?
Normální. Trénoval jsem s kluky, občas jsem si sám zacvičil. Že bych se speciálně připravoval, to rozhodně říct nemůžu.

Vžíval jste se během hry do role trenéra?
Vůbec! Na to jsem neměl čas. Měl jsem problémy sám se sebou (směje se). O zápas jsem byl jen v roli hráče.

Jaké jste měl bezprostředně před začátkem pocity? Zavládla třeba trochu nostalgie?
Bylo to příjemné, ale nedělal bych z toho žádné haló. Takhle jsme byli domluvení, že jeden zápas zkusím odehrát. Vím, že se o tom psalo i něco ve smyslu, že bych měl být žolík pro baráž. Ale tak to vůbec není. Byla domluva, že kdyby bylo hodně zraněných, že bych naskočil na pár střídání. Ale žolík vůbec.

Čistě prakticky: neměl jste třeba problém dát dohromady výstroj?
Něco jsem nafasoval nového, ale většinu mám ještě svou, ve které jsem před lety končil. V tom problém nebyl.

Motivoval vás při návratu třeba i Jaromír Jágr?

Samozřejmě, že když ho vidím jako padesátiletého trénovat, co zvládá za zátěž a tréninkové dávky, tak to pro mě bylo hnacím motorem vyzkoušet si to skoro v pětačtyřiceti.

Jaký je rozdíl stát u kabin a hodnotit zápas jindy jako trenér, tentokrát opět jako hráč?
Je to rozdíl. Jako trenér mám úplně jiné pocity, koukám se na to úplně jinak. Teď po dlouhé době zpět na střídačce jako hráč – to je úplně jiné, jak jsem do zápasu vtažený. Je to sakra rozdíl (usmívá se).

Nenapadlo vás třeba někdy, jestli máte – jak se říká – zapotřebí ještě se honit?
Chvílemi mi to hlavou problesklo. Ale když už jsem s kluky trénoval a takhle to vyšlo, tak jsem si řekl, proč ten jeden zápas nezkusit odehrát. Nezranil jsem se – a to je pozitivní!

Jaká byla vaše pozice v týmu? Proběhly nějaké popichovačky nebo neměl jste problém s respektem od týmu?
Něco proběhlo, ale všechno bylo v pohodě. Některým mladším klukům jsem jen musel říct, ať mě berou jako normálního spoluhráče. Všechno proběhlo v pohodě.

Hodně se skloňuje podmínka 15 odehraných zápasů pro možnost zasáhnutí do baráže. Tu ale nesplňujete. Můžete celou situaci vysvětlit?
Mělo by to být tak, že když jsem končil kariéru, tak jsem byl hráčem Kladna. Takže nejsem nově příchozí hráč. V tomhle ohledu se na mě těch 15 zápasů nevztahuje, to by mělo být v pořádku.

Umíte si představit, že byste opravdu musel naskočit i do ostrého barážového tempa?
Těžká otázka! Přeju si, aby to odehráli kluci, kteří mají hrát. A abychom to zvládli. Snad zasahovat nebudu muset.

Sledujete už finálové zápasy Chance ligy, odkud vzejde váš finálový soupeř?
Samozřejmě už na ty zápasy koukáme a chystáme se na to.

Jan ŠEJHL