Mužstvo se teď zaklíná tím, že v Jihlavě vyhrálo oba zápasy a že to teď chce a musí zopakovat. I Jihlava už to Kladnu jednou provedla a stav 2:3 otočila (2015). „Jedeme k nim, takže doufám, že tam naše série bude trvat a v sedmém duelu to pak doma zlomíme,“ zadoufal po utkání číslo 5 Marek Račuk.

Patří k velké skupině hráčů, kteří pocházejí z jiných klubů a zemí a přišli Kladnu a jeho majiteli Jaromíru Jágrovi pomoci do extraligy.

Rytíři tak nebojují o všechno se svými hráči, v základní sestavě se totiž spoléhají už prakticky jen na čtyři odchovance.

Dvěma nejzásadnějšími jsou Jaromír Jágr s Tomášem Plekancem, dalšími Antonín Melka a Adam Kubík. Zbylí borci Machač, Bílek, Jelínek hrají minimálně, někteří vůbec (Zelingr, Zajíc, Kehar, zraněný Filip).

A tak se Rytíři musí spolehnout na žoldnéře, kteří však zatím hráli většinou velmi dobře. Byť produktivita chybí i jim.

Na jednu stranu chybí rozprchnuté (či stojící) jádro posledních ročníků Cikánek, Strnad, Redlich, Kehar, Zikmund, na stranu druhou by ti, kteří ke klubu nemají až takový vztah, mohli hrát s větším klidem.

Což nyní bude zejména s ohledem na skvělého brankáře Dukly Maxima Žukova nutné. „Je fakt dobrý, ale my máme tolik šancí… Nedáváme je a naše situace je i kvůli tomu těžká na psychiku. Ale na paniku není čas, když si na sebe hodíme tlak, tak nám to jen ublíží. Nesmíme si to připouštět, i když to tak je. Jedeme do Jihlavy s tím, že musíme vyhrát, a věřím, že vyhrajeme,“ rezolutně říká Marek Račuk.

V Jihlavě se jemu, Maroszovi i dalším techničtějším hráčů může hrát na větším kluzišti o něco lépe, na druhou stranu čím se finálová série blíž víc ke konci, tím méně pro parádičky bude prostor.

Už to bude opravdu jen nelítostná bitva, kde rozhodne srdce a správná volba řešení ve správnou chvíli.

Tam se zatím Rytíři setkávají hůř než Jihlava a tam se musí zlepšit.

Jinak si příští sakra těžkou extraligovou sezonu zahraje Dukla.

S chutí.