Kliknutím zvětšíteEHL je projektem společnosti BPA sport marketing (marketingového zástupce Tipsport extraligy). Technickým a organizačním partnerem je herní agentura Grunex. Už třetí ročník ligy probíhá aktuálně na bázi herní ligy NHL 22, exkluzivně na konzolích PlayStation 5. Kluby draftovaly nejlepší hráče, kteří reprezentují 15 týmů Tipsport extraligy. Vítěze čeká finanční odměna 150 000 Kč.
„V prvním ročníku byly týmy dvoučlenné, vloni už hráli tři hráči, letos mohou být čtyři. Hrát lze i ve třech, což je náš případ. V ligovém kole se postupně utkají týmové jedničky, dvojky a trojky, nakonec je zápas „dva na dva“. Jsme dobrá parta, aktivně komunikujeme, připravujeme se na jednotlivé soupeře, ladíme taktiku. Týmová pohoda je potřeba hlavně při utkání dvojic.
Online kola hrajeme z domova, konkrétní termíny dohadujeme se soupeři. Pro offline kola jsou termíny pevně dané, scházíme se v sídle agentury Grunex. Tam hrajeme v dresech před kamerami, probíhá komentovaný přenos…“
Kořeny elektronického sportu sahají do raných 80. let, roste souběžně s rozvojem počítačových her. Postupně vnikla pomyslná olympiáda World Cyber Games či mistrovství světa Electronic Sports World Cup. Pravidelně se jich účastní čeští hráči. Úspěchy na mezinárodní scéně v poslední době ukazují, že Češi nadání pro esport určitě mají.
„My všichni z týmu Rytířů hrajeme i mistrovství světa v NHL pod záštitou společnosti Electronic Arts, vydavatele této hry. Tam už ale jsme každý sám za sebe. Časově to navazuje na Enyaq ligu. Začíná se kvalifikačními turnaji, pak už se jede podle „pavouka“. Ve dvou sekcích – americké a evropské. No a v září se vydává nová verze NHL a herní „kolotoč“ začíná znova.“
V posledních letech je e-sport (psán s pomlčkou i bez) nejrychleji rostoucím odvětvím. Ačkoli do „klasických“ definicí nezapadá, byl uznán Evropskou unií a většinou sportovních svazů jako sport. V roce 2008 byla v Jižní Koreji založena Mezinárodní esportová federace IESF, vloni vznikla Evropská esportová federace EEF. Jednou ze 23 zakládajících národních organizací je i Česká asociace esportu.
„Já tvrdím, že to sport je. Když jsou sportem šachy, pak esport rozhodně také. Pracuje mozek, ale ten se opírá o celkovou kondici. Několikahodinové soustředění je potřeba kompenzovat tělesnou aktivitou. Třeba já i mí spoluhráči z týmu Rytířů hrajeme kromě elektronického i ten „opravdový“ hokej, byť na různých výkonnostních úrovních. Nepodceňujeme ani adekvátní výživu. Za celou gamerskou komunitu ale mluvit nemůžu, je to podobné jako mezi lidmi obecně – někdo dbá na tělesnou aktivitu více, někdo méně,“ říká Michal „Miky“ Máj.
Experti Německé sportovní univerzity v Kolíně nad Rýnem nedávno zbořili představu o esportovcích jako teenagerech nahrbených nad počítačem, s nezdravým životním stylem. Na vzorku 820 hráčů ukázali, že ve skutečnosti jedí zdravěji než průměrný člověk. A jejich fyzická aktivita přesahuje doporučení Světové zdravotnické organizace WHO. Podle výzkumu věnují fyzické aktivitě průměrně 9,5 hodiny týdně. Je známo, že elitní esportové týmy mají své fitness trenéry a výživové poradce.
„V profi týmech je o hráče postaráno opravdu komplexně. Jejich počet roste i v Česku. Je to ale „něco za něco“. Ve světě když podepíšete s profi týmem, musíte se tam odstěhovat, týmy žijí spolu ve vilách s plným servisem, mají wellness, bowling… máte komfort, ale zároveň tlak na výkon. V Česku jsou obvyklejší formou třeba pravidelná týdenní soustředění.“
Základním předpokladem pro soutěže je široká hráčská základna a aktivní on-line scéna. Logicky tedy jde jen o několik nejúspěšnějších titulů. Třeba „střílečky“ jako League of Legends, Counter Strike či World of Tanks, nebo fotbalová FIFA či hokejová NHL. Na esport lze sázet, přenosy a reportáže běží na internetových platformách i „opravdových televizích“ například v pořadu COOL Esport na TV Prima.
„I početní rozšiřování týmů Enyaq ligy je odrazem rostoucího zájmu o esport. Kluby draftují gamery z klubové nebo otevřené kvalifikace, ale mohou je nominovat i přímo. Ta poslední možnost se mi nelíbí, protože je nejméně transparentní. Rytíři zvolili klubovou kvalifikaci, hlásí Miki.
Podle něj herní činnost propaguje EHL a všechny subjekty, co se na ní podílejí. "Musím kriticky podotknout, že odezva, podpora, není od všech zúčastněných srovnatelná. Hrajeme ve volném čase, i za svoje peníze, a především kluby zde zůstávají trochu dlužné… přitom z toho mají propagaci na sociálních sítích, specializovaných webech i svých kanálech. Chápu, že některé mají jiných starostí nad hlavu, ale přesto…,“ mrzí= Michala Máje.
Hráčů různé úrovně jsou v Česku desítky tisíc, esportové týmy se počítají na desítky. Pro zhruba dvacítku gamerů představuje hraní hlavní zdroj obživy. A počet těch, kteří hraním dosáhnou na průměrný český plat, se odhaduje na pět.
„Jako v „klasickém“ sportu, i zde se hraje o fanoušky. Jde nejen o úspěšnost hráče, jeho řekněme šikovnost, ale i o nějaké charisma, oblíbenost. Fungují sice známá schémata, že fanoušek se ztotožňuje s hráčem nebo týmem, ke kterému má nějaký vztah. Ale v esportu jsou navíc vidět nové trendy světa sociálních sítí, kdy gamer je i určitým influencerem a fanoušci jsou vlastně jeho folowery,“ vysvětluje Máj.
Enyaq Hockey League se hraje exkluzivně na konzolích PlayStation 5…
„Odráží to současný stav herního odvětví. Kdysi se hrálo na počítačích, pak na Xboxech, teď jsou nejvíc podporovány PlayStationy. Třeba EA, která programuje ligy NHL, přestala s podporou her pro počítače, protože už tam nebyla tak silná hráčská komunita. Tenhle trend se ale už zdá být překonaný. Nová verze NHL prý umožní cross-game mezi různými herními platformami. To by určitě podpořilo rozvoj hráčské komunity, což je i v zájmu jednotlivých výrobců.“
„Elektroničtí hokejisté“ nejspíš nejsou profesionálními hráči
Ti z Enyaq Hockey League určitě ne, ale… "Já jsem se dříve tomuto statusu blížil, hrál jsem NHL a Counter Strike, mám na kontě vyhrané mezinárodní turnaje, byl jsem v kvalitních týmech. Nějaké příjmy to generovalo – prize money, proplacené cesty, vybavení od sponzorů - živit se tím ale nedalo. Později jsem prošel jakýmsi vyhořením, všechno jsem prodal a s hraním přestal. Až s podporou přítelkyně jsem znovu dostal chuť a vrátil se. Stále jsem obchodním zástupcem v T-Mobile (mimochodem tam člověk procvičí psychickou odolnost) a k tomu dělám faktury v Makru. Budoucnost ale vidím v gamingu, tím bych se chtěl živit. Třeba streamováním her. Navíc v oboru už je řada manažerských pozic, takže si dovedu představit přechod z role hráče do role manažera, jak to ve sportu bývá. Možnosti jsou, třeba i v pořádání turnajů, v marketingu. Cítím, že tam bych uplatnil své dosavadní zkušenosti,“ dodává Michal Máj.
Petr ŠIKOLA
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
