Přenosy z letošního hokejového MS proto rekonvalescent sledoval v pohodlí lázeňského pokoje v Poděbradech. „Je hezké vidět Kladeňáky mezi elitou," říká spokojeně a sebekriticky dodává: „Jsem rád, že jsem se mýlil – před šampionátem jsem si totiž myslel, že Jarda Jágr by už neměl jezdit. Hrál dobře!"

Rodák ze Žiliny začal s „opravdovým" hokejem v roce 1950 v tehdejším Baníku Kladno. Vojenskou službu si odkroutil v Dukle Jihlava. Odehrál i zhruba tucet utkání za reprezentaci Československa.

Ve druhé polovině 60. let jeho kariéra pokračovala v TJ Gottwaldov (dnes opět Zlín) a ve Zbrojovce Vsetín. „Přestože Gottwaldov převážně bojoval o udržení, zázemí tam bylo lepší než na Kladně," rád vzpomíná na valašskou hokejovou etapu; ostatně dodnes Zlínu v extralize fandí.

Levý bek pak dvě sezony (1970 – 1972) působil v italském HC Alleghe jako hrající trenér. „Těch rolí jsem tam ale měl víc, dělal jsem třeba i ledaře," dokresluje charakter své italské anabáze. Nakonec si zahrál za Uherský Brod.

Po návratu na rodnou hroudu v polovině 70. let ještě při zaměstnání v Poldovce nějaký čas trénoval HC Kralupy, hrával za Žilinu, za kladenské veterány a na exhibicích.

Pracovní kariéru „Lanďus" ukončil symbolicky tam, kde začínal jako hráč – na kladenském stadionu. Působil tam až do konce roku 2011 jako ledař a pak jako vrátný. Ve své „kukani" kromě klíčů střežil i památeční tablo hokejové party z roku 1955, které pak našlo důstojnější místo v hokejové síni v Lánech.

Zdeňku Landovi k jeho jubileu blahopřejeme!

Petr Šikola