Proti Plzni působil váš dojem pasivně, skoro jako byste hráli venku. Souhlasíte?
Ano, je to tak. Plzeň má takové specifické mužstvo. Hráči to hrají dobře, mají dobrý pohyb. Proti nim jsou zápasy těžké, protože hrají nátlakový hokej, výborně v útočném pásmu. Byl to náročný zápas i proto, že jsme bojovali s tím, abychom puk dostávali z našeho pásma. Právě pohybem nás dostávali pod tlak.

Plzeň vás i přebruslovala. Čím to mohlo být?
Vypadalo to tak. Plzeň prostě působila lépe. Nám z nějakého důvodu nohy nešly a Plzeň toho využila. Na rozdíl od předcházejících zápasů, kdy třeba Liberec jsme přebruslovali. Těžko se to hodnotí.

Nechyběla také častější střelba?
Určitě. Zlomová byla asi hlavně druhá třetina, kdy jsme byli pasivní a jen se bránili. Prostě se to špatně hodnotí. Nebyl to náš den a doufám, že na Spartě to bude úplně jiné. Snad se z toho poučíme a budeme hrát lépe.

Povedlo se vám sice vyrovnat, ale během chvíle jste opět inkasovali…
To je špatné, to se nám nesmí stávat. Bylo to takové nešťastné, že nám puk přeskakoval. Ale pokud chceme pomýšlet na vítězství proti silným soupeřům, tak nám takhle rychle po vyrovnání nesmí zase odskočit.

V závěru jste měli velký tlak na vyrovnání. Jak bylo blízko?
Vždycky tam chybí jen málo, trocha štěstí. Ale to jsme neměli. Mohlo tam něco padnout na obě strany. Plzeň si šla za vítězstvím více a my se teď musíme koncentrovat na další zápas.

Jako obránce jste musel bránit mimo jiné i Milana Gulaše. Jaké to je bránit takhle produktivního hráče?
Je potřeba si na něj dávat pozor, protože je to mimořádně šikovný hráč. O tom také svědčí, jak je odskočený na špici produktivity. Když je na ledě, je potřeba být v pozoru. A hrát trochu odstoupeně. Takovým hráčům je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Poslední dobou jste smolař na zranění. Ještě v loňské sezóně jste utrpěl větší zranění nohy. Teď máte prý zlomený nos. Je to pravda?
Je. Jak jsem se dal dohromady po zranění z Litvínova, tak mě v jednom z posledních přípravných zápasů v Bolzanu trefili do prstu a zlomili mi ho. Blokoval jsem střelu a dostal jsem to přímo do něj. Bylo hodně smolné, ale musel jsem vynechat prvních deset, dvanáct zápasů sezony. Potom je ten start takový pomalejší. Když se dostanete z jednoho dlouhodobého zranění do dalšího, tak je těžké pak naskočit do zápasového rytmu. Ale co se dá dělat. Musím se z toho dostat a hrát co nejlépe. Je pravda, že proti Liberci jsem měl nos zlomený. Ale to není nic, co by mě mělo limitovat. Napravili mi ho hned na střídačce a šel jsem zpět do hry. Nevynechal jsem ani střídání.

Že jste nenasadil ani košík, jak to bývá v těchto případech obvyklé?
Na rozbruslení jsem to zkoušel s košíkem. Ale když hrajete dlouho s plexi, tak se přechází zpět opravdu těžko. Risknul jsem, že jestli dostanu nějakou ránu do nosu, tak se mi možná zlomí znovu. Ale chtěl jsem se cítit co nejlépe na ledě, tak jsem zůstal jen s plexi.

Teď vás čeká tým z čela extraligové tabulky – Sparta. Jak se na ni připravit?
Letos jsou hodně silní. Ale pokud k tomu přistoupíme zodpovědně, dá se hrát a vyhrát nad každým. Na Spartě to bude určitě těžké, asi bude plná hala, ale my se musíme soustředit jen na jediný cíl. Naposledy jsme s nimi u nás hráli celkem vyrovnaný zápas a prohráli si ho až těsně před koncem. Prostě musíme jít s cílem, že i Spartě chceme sebrat body.

Jan Šejhl