Jak uvedl server Seznam Zprávy, dokument má 26 stran a potvrzuje podle závěrů z balistiky i listinných důkazů, že vrah střílel v prosinci minulého roku v budově fakulty a je nezpochybnitelné, že vraždil před tím také v Klánovicích a v Hostouni.

Vyšetřovatelé podle rozesílaného usnesení vyloučili, že by vrah měl komplice nebo ho někdo k činu naváděl, stejně tak se nechtěl mstít nikomu konkrétnímu. Detektivové došli na základě mnoha důkazů k závěru, že vrah své činy detailně a dlouhodobě plánoval, ale samotné oběti si vybral náhodně. Podle znalců netrpěl vrah duševní chorobou, přestože docházel na psychiatrii.

Co se týká možného vrahova účtu na sociální síti Telegram, policistům se dosud nepodařilo potvrdil ani vyvrátit, zda skutečně šlo o jeho pravý účet. Ještě čekají na vyžádané údaje ze zahraničí.

Rodiny obětí čekají na odpovědi

Některé rodiny obětí čekají na vysvětlení, jak policie postupovala. Zajímá je například odpověď na to, proč policisté před střelbou vyklidili jen budovu filozofické fakulty v Celetné ulici a nikoli hlavní budovu fakulty na Palachově náměstí.

Fotogalerie: Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Policejním postupem se důkladně zabývala i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). „V rámci šetření vyhodnotila všechny zjištěné informace, data, záznamy nebo podání vysvětlení osob, došla k závěru, že žádný z policistů či zaměstnanců Policie ČR není podezřelý ze spáchání trestného činu, a není tedy na místě zahájit úkony trestního řízení,“ sdělila na stránkách GIBS mluvčí Ivana Nguyenová.

Dále připomněla, že GIBS nepřísluší přezkoumávat zvolené policejní taktické či operativně pátrací postupy, k jeho úkolům patří dávat podněty či vydávat metodická doporučení pro činnost bezpečnostních sborů. „Z tohoto důvodu byla i tato oblast v rámci šetření zohledněna. Jediná policie však může své postupy vyhodnotit a navrhnout či přijmout změny,“ vysvětlila Nguyenová.