Výtvarnice studovala na VŠ UMPRUM v atelieru Monumentální malby, jenž vedl profesor Emil Filla. Velmi záhy si našla svůj svébytný rukopis, který disponuje mnoha přednostmi.

Do svých obrazů přenáší svůj pozitivní přístup k životu. Je živoucím dokladem Leonardova tvrzení, že dobrá díla jsou plodem dobrého charakteru. Naprostá různorodost kompozic. Ke každému obrazu přistupuje jako stvořitel, když dával vzniknout novému druhu.

Největším nadáním, kterého se Daniele Benešové dostalo je vnímavost pro soulad barev. Vytváří očím lahodící příjemnou, jemnou harmonii, jakoby malovala ze snových zážitků.

"Pro výstavu jsme spolu s autorkou vybrali obrazy z průřezu šedesáti pěti. Daniela své obrazy čísluje a vede jejich evidenci. Obraz s nejnižším číslem na výstavě je „Májová“, má 6, nejvyšší je „Bezesná“ noc s číslem1724, z letošního roku.

Stále mi zní věty vyslovené panem profesorem Františkem Dvořákem, naším znalcem světového umění, že přínos umění v malbě Daniely Benešové přesáhl hranice Československa, že přinesla nový, obohacující rozměr do evropského a světového výtvarného umění. Její malířské a grafické dílo je zastoupeno ve sbírkách v západoevropských zemích. USA i v Austrálii," říká galerista Jiří Hruška.

Její obrazy jsou pokračováním oslavy domova, kterou zaznamenal Josef Lada, Mikoláš Aleš či Josef Mánes.

"Kromě dalších návštěvníků zveme do Ikarosu také děti s rodiči i s paní učitelkami, aby pro ně náraz školního roku zjemnil prožitek z díla. A dospěláci to v dnešním politickém marasmu potřebují dvojnásob, jako antidepresivum," uzavírá galerista.