První nedělní setkání s „Válovkami“ bylo, stejně jako výstava, vyprávěním o nepochopení jedinečné tvorby talentovaných kladenských výtvarnic. Než se sestry Válovy staly respektovanou součástí historie českého výtvarného umění, prožívaly dlouhé období nezájmu o jejich tvorbu. Odmítly politický imperativ doby a tehdejší socialistické smýšlení a vkus, a proto žily a tvořily v ústraní.

Herec a výtvarník Jiří Suchý zahájil ve Velvarech svoji výtvarnou výstavu.
Když nehraju, kreslím. Herec a výtvarník Jiří Suchý vystavuje ve Velvarech

"Mnoho obrazů tehdy přemalovávaly, neměly peníze na nová plátna. Vystavovaly jen zřídka, do veřejného prostoru se jim podařilo umístit pouze několik svých děl. Svou nelehkou finanční situaci často řešily tak, že své kresby a malby nedarovaly svým přátelům jen ze vzájemného obdivu a přátelství, ale třeba i za cigarety nebo víno," připomněla Dagmar Šubrtová, kurátorka výstavy, stejně jako Domu Válovek. Kromě výstavy zhlédli příchozí i dokument o výtvarnicích.

Svá plátna nebo portrétování nabízely sestry Válovy za údržbové služby v domě (vymalování stěn, oprava elektřiny, oprava rádia, vody a jiných). Výstava představuje právě tato díla s osobním příběhem ze soukromých sbírek kladenských obyvatel a jejich přátel, umělců a sousedů. Návštěvníci výstavy, kterých přišlo mnoho, museli být v neděli rozděleni do dvou skupin. Kromě výstavy zhlédli příchozí i dokument o výtvarnicích.

Na výstavu naváže v Galerii Kladenského zámku ve středu 15. února od 18 hodin beseda na téma Sestry Válovy a Kladno.