Jak jste se dostal k výrobě keramiky?
Jako dítě jsem jezdil na pionýrský tábor do Janova nad Nisou. Tam byla sklárna, kde se v pánvích tavilo sklo. Zkoušel jsem pánve dělat, na sklo už pak sice nedošlo, ale hlína, ta mi zůstala. V Novém Strašecí jsem se seznámil s místním hrnčířským mistrem Hofmanem a ten mě všechno naučil. V té době jsem již tušil, že stavební fakulta, kterou jsem studoval a dokončil, nebude pro mne to pravé ořechové. Vzhledem k tehdejší době jsem až různými peripetiemi mohl začít fungovat coby domácí dělník a směl si postavit pec.

Jak vznikl styl tvorby, který razíte?
My jsme nic nového nevymysleli, pokoušíme se jen dodržet tradici, která tu dříve figurovala. Vyhledáváme s manželkou zaniklé dílny, hledáme po půdách statků, mlýnů i pouhé střepy staré keramiky, podle kterých pak dotváříme původní tvary, například staré kameninové lahve na minerální vodu. V našem sortimentu nyní najdete klasické hnědé nádobí, šlemovky, a šedou, modře malovanou kameninu, vše vypalováno v peci na dřevo při teplotě 1.370° až 1380°. Tím pádem je náš dvůr plný metrového dřeva, které by mělo ideálně vysychat dva roky. Pokud máme hodně zakázek, propálíme ročně až 60m3.

Kolik dřeva spálíte na jedno pálení?
Máme dvě pece. Ta menší s užitným prostorem 1,5m3 spotřebuje asi 2,5m3 štípaného borového dřeva. Ta větší o velikosti přes 5m3 si vyžádá takřka 8m3 dřeva.

Oblastní nemocnice Kladno
Dluhy nemocnice zamáznou další miliony
Slánský Dům dětí a mládeže Ostrov si mohli zájemci prohlédnout v rámci dne otevřených dveří.
Ostrov Slaný nechal veřejnost nahlédnout pod pokličku

Jak se v takových pecích měří teplota?
Žároměrkami, což jsou takové kuželíky, které při určité teplotě padnou.

Tradiční hrnčířství je tedy opravdu těžká práce.
Samozřejmě záleží hodně na tom, jak dlouho vydrží takový nápor fyzická schránka. Rád bych ale zmínil ještě jednu věc, která se na tomto řemesle podepisuje, a to jsou vstupní náklady. Ceny dřeva se mnohonásobně zvýšily, taktéž šamotových cihel a materiálu jako takového. Prodejní hodnota keramického nádobí nemůže tyto nárůsty přímou úměrou kopírovat, takže toliko točením kameniny bychom se opravdu neuživili. Finančně nás pak zachraňují větší zakázky jako například výroba kachlových kamen (opět jde o historické repliky) či cihelných dlažeb pro památkáře.

Kde si mohou lidé koupit vaše zboží?
U nás doma ve Strašecí, jen je zapotřebí se telefonicky domluvit, kdy bude vypáleno a co přesně. Jezdí k nám jednak drobní zákazníci, pak i muzea a skanzeny se speciálními požadavky. Víceméně jsme schopni vytvořit finální výrobek podle pouhé trosky původní keramiky.

Autor: Jitka Slavíková