Kliknutím zvětšíteKoronavirová opatření se nicméně stále projevují, upozornila s připomínkou, že k nevšední výstavě zatím za současných podmínek provázených omezeními není možné uspořádat slavnostní vernisáž. „Výstava bude otevřena v běžné otevírací době od úterý 26. května až do 15. srpna,“ upřesnila Bendíková. Zatím jsou možné pouze jednotlivé návštěvy. Jedním dechem zástupkyně ředitele upozorňuje, že v nynějším „zvláštním čase“ chce tým kralupského muzea zůstávat v kontaktu se svými příznivci i na dálku; doporučuje tudíž podívat se také na aktuality nabízené muzejním webem www.muzeumkralupy.cz i na sociální síti (facebook.com/muzeumkralupy).
Georges Kars se v Kralupech narodil 2. května 1880 jako Jiří Karpeles v rodině majitele parního mlýna (jehož výnosy mu pomáhaly zajišťovat živobytí i v dospělosti) a obchodníka s obilím. Ještě za jeho dětství si však rodina změnila příjmení na Kars a přesídlila do Prahy. Proslavil se jako malíř, jehož tvůrčí cestu plně vystihuje hodnocení kralupských muzejníků: od imprese po modernu. Umělec dlouhodobě působící v zemích západní Evropy, od Německa po Portugalsko, se soustředil jak na motivy krajinné (a to i městských oblastí), tak na figurální; včetně aktů.
Žil především ve francouzské metropoli Paříži, kde ho silně ovlivnil, avšak neovládl, kubismus; ve třicátých letech se na tři roky s manželkou usadil ve španělském Katalánsku, avšak kvůli tamější občanské válce musel odejít. Přesídlil pak opět do Paříže a následně do Československa, avšak ne na dlouho: po Mnichovu následovalo rychlé stěhování zpět do Francie. Jako umělci židovského původu mu v souvislosti s očekávaným příchodem nacistů hrozilo vážné nebezpečí. V pražském ateliéru tehdy zůstala řada jeho obrazů, jež zřejmě zamýšlel věnovat do rodných Kralup. Část se po válce podařilo dohledat a dnes jsou součástí sbírek velvarského muzea (tam se kolekce dostala po zrušení Karsova muzea, jež ve Velvarech fungovalo v letech 1963 – 1972).
Na německou okupaci části Francie reagovali Kras s chotí tím, že uchýlili do zahraničí – a zakotvili ve Švýcarsku, kde žila jeho sestra. Zemřel na samém sklonku druhé světové války: v únoru 1945 spáchal v Ženevě sebevraždu. Podle životopisců si vzal život pod dojmem přicházejících zpráv o hrůzách holocaustu, které nepřežila řada jeho blízkých.
43
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
