Když jsem mu po vyslechnutí zdrcující zprávy o úmrtí Karla Gotta ve středu dopoledne volala, zvedl mi telefon a povídá: „Dobrý den, Kačenko, jsem akorát na úřadě a platím hrob. Co potřebujete?“ Já povídám: "Pane Rys, není to veselé téma, právě oznámili, že zemřel mistr Karel Gott. Setkáváte se spoustou slavných lidí, potkal jste se i s Karlem Gottem? Máte na něj osobní vzpomínku?“ A Čužák odvětil: „Mám. Byl to velký profesionál a slušný člověk. Byl šlechtic zpěvu, navíc měl velký smysl pro humor. Potkali jsme se v životě jen párkrát, ale stálo to za to,“ říká Kladeňák, který mistra pamatuje od jeho úplných začátků.

To, že je pro něj Karel Gott velká persona, potvrzuje Lubomír Čužák Rys ve své knize s titulem Obsluhoval jsem hokejového krále. Kniha je souborem vzpomínek na hokejového útočníka Jaromíra Jágra (47), kterému dělal Rys řadu let v zámoří komorníka a manažera. Jedna kapitola nese název Jako Karel Gott. Milostný život tehdy šestatřicetiletého hokejisty Jágra v ní přirovnává k životnímu scénáři mistra. „Hele, Jardo, ty skončíš jako Karel Gott. Ten se oženil až vloni. A aby byl Jarda Karlem Gottem, tak má ještě třicet dva let před sebou…“ uvádí Čužák v knize.

„S Karlem Gottem jsme se osobně potkali například kdysi také s Jágr týmem v Prostějově. Na fotografii je v mojí knize Karel zvěčněný s hokejovým dresem v ruce. Než vznikla fotka, potkali jsme se v baru. Když jsem odcházel a nesl si v ruce mojito, šel proti mně Karel a ptá se: „Co to pijete?“ Tak jsem mu odpověděl. Na to mistr z mé sklenky ochutnal, pochválil kvalitu nápoje, s úsměvem poděkoval a pokračoval v cestě,“ vzpomíná Čužák.

"Jelikož pořádám v Kladně zábavné měsíčníky Decentní večer Lubomíra Čužáka Ryse v Restauraci U Zlatého selátka, zvu si na pódium slavné hudebníky a další významné osobnosti. Přál jsem si mít v pořadu i mistra Gotta. Kamarád moderátor a diskžokej Miloš Skalka to zařídil. Ovšem Karlův bývalý manažer, který Miloše neměl v oblibě, z nějakého důvodu na poslední chvíli mistrovo vystoupení v Kladně zrušil a sdělil mi, že pan Gott si vybírá, kde bude vystupovat. Bylo mi to moc líto, lidé se těšili, lístky byly prodané. Sehnal jsem tehdy narychlo náhradou zpěváka Petra Koláře, a večer zachránil. Zanedlouho jsme byli v Praze v O2 aréně na koncertě houslisty a kapelníka André Rieu. Seděli jsme s manželkou Štěpánkou v předních řadách a před námi Karel Gott. Zašel jsem za ním, protože měl v těch dnech narozeniny. Popřál jsem mu a řekl, že mě moc mrzí, že do Kladna na můj pořad nepřijel, že ho lidé mají moc rádi. Na to se mistr omluvil, že ho nedorozumění s manažerem mrzí, ale že on svoje sliby plní a řekl: „Zavolejte mi!“ a dal mi svoje soukromé číslo,“ uzavřel vzpomínku Rys.

„Protože na každý svůj Decentní večer připravuji autorské texty, zahrnul jsem mistra Karla do dvou svých písní….Každý máme v sobě velká motta, je to úžasné vítat Karla Gotta. Jeho písně mají váhu, v očích všech cítí každý vláhu. Srdce má na správném místě, ví to on a každý jistě…. a nebo jinou: …Takový jsem a stále budu, nepadám ještě přes palubu. Gotta já nikdy nedohoním, hlavu svou před ním vždy rád skloním,“ cituje ze své tvorby Čužák.