Před lety jsme se vídali každou chvíli. Jeho muzika mi byla vždycky blízká, navštěvoval jsem jeho koncerty a často jsem o něm psal. Křižoval středočeský, severočeský i východočeský kraj, objevil se také v Praze. Jsou to ale už téměř dva roky, kdy jsme se viděli naposledy. Tehdy zapíjel v malé vesnické hospodě narození svého syna Luboška. Ve svých 47 letech se stal poprvé hrdým otcem. Teď sedím s Lubošem Odhánělem v Mekáči, oba si dáváme kuřecí kousky a já kafe. On colu. „Kafe nedám, občas mám potíže se žlučníkem, cola mi nevadí,“ utrousí. Právě jsem na chvíli přerušil jeho cestu autem, které je pomalované pivními motivy. Stále je totiž obchodním zástupcem pivovaru Holba a stále křižuje střední Čechy. Zrovna jede do Kolína, tam někde se koná velký  hudební festival a „jeho“ pivovar  tam bude prodávat pivo.

Luboši, co se za ty dva roky událo?

Kromě toho, že se mi narodil syn, tak hraju. Ale to není nic novýho. Oprášili jsme kapelu W.I.X. a jezdíme po kraji.

Napadá mě, že jsme spolu dělali spousty rozhovorů, ale nikdy jsem se tě neptal, co vlastně znamená název kapely W.I.X.?

Nám se blížil první koncert, první kšeft a neměli jsme název. Sice jsme se s tím až tak moc netrápili, ale jaksi to problém byl. Znamená to World Instrumental Xenofob. Tedy Světoví instrumentální xenofobi.

Jako že máte strach z neznámého?

Já vlastně nevím.

Kdo to vymyslel?

Tenkrát náš zvukař Michal Novotný těsně před tím prvním kšeftem. Vedral, Procházka, Hlaváček, Veselý a já jsme tam seděli a věděli prd, jak si budeme říkat. Byli jsme nedočkaví na hraní, ale neměli název. A najednou přišel Michal a vyslovil tohle. Ani jsme nepátrali, co tím myslel, prostě jsme řekli „Nuž, dobrá“. Já to zjistil až po ikstém koncertu, kdy jsme to z Michala dostali.

On byl v té chvíli hodně ovíněn alkoholem?

Já ti ani nevím, jestli v sobě něco měl, že ho napadlo tohle. Počkej chvilku… (Luboš zvedá telefon a volá Michalovi) …tak prý to byl název pro jeho kapelu, kterou nakonec nezaložil a pod vlivem prý docela určitě byl.

Já si myslím, že ten název je tak blbej, že si ho zapamatuje každý.

No právě, krátkej, údernej a nikdo neví, o co jde. Takový trochu tajem.

Pojďme do současnosti, jaké je složení současné kapely W.I.X.?

Jen upřesním, ta kapela se jmenuje Luboš Odháněl a W.I.X. Na bicí hraje Zdeněk Hlaváček, na basu Martin Nováček, na kytaru drnká Roman Procházka, sólovou kytaru má v ruce Honza Veselý, na klavír ťuká Pepa Žalud, no a já hraju a zpívám.

Z koncertu kapel Piranha, Rain, Komunál a Luboš Odháněl s hosty akusticky v Čisté u Mladé Boleslavi.

Co hrajete? Je repertoár pořád stejný jako před lety? Tedy tak trochu folk, tak trochu rock.

Jasně, v podstatě z 99 procent hrajeme naše písničky, který jsme natočili jako Nastarýkolena, kdy jsem hrál roky s Frantou Brunclíkem a Vláďou Fantou. A držíme se zásady, že už nehrajeme dlouhé večerní taneční zábavy, ale jen koncerty.

Takže dvě hodiny a šmytec.

Jo.

A mažete hned domů k rodinám?

To ne, my ještě s fanoušky zůstaneme, ale prostě už je to naše hraní kratší.

A víc fakt ani ťuk?

Ani ťuk, přesně tak. Jen koncerty a vlastní repertoár. Dvě hodiny hraní je náš strop.

Proč? Zestárli jste?

To rozhodně. Ale vážně - asi to nebude tím stářím, ale ta doba se se nějak posunula, vše se nějak vykrystalizovalo.

Poslední vydané cédéčko bylo Adios, že?

Jo, Adios. Vlastně ne, kecám, poslední byl živák, tedy živý záznam z koncertu. Tak trochu živě se to jmenovalo. Šest roků to je.

Odkud ten záznam je?

Ze Židněvsi u Mladé Boleslavi.

To jste si tedy vybrali „velkou“ štaci.

Náhodou tam to bylo parádní. A bylo plno.

Chystáte něco?

Rozhodně ne velké cédéčko. Singl, jednu věc, pověsit to na youtube. Jednu věc děláme, už se střihá, je to k naší současné písničce, až bych řekl k našemu hitu. Ale neřeknu, bude to překvapení jako hrom.

Co tvůj šuplík. Máš tam něco?

V šuplíku by se něco našlo, tam jsem měl vždycky nějaký zásoby, ale prostě není čas. To nejsou jen řeči, ale prostý fakt. Kluci z kapely pracují, já teda taky, jsme vytížení, kluci mají ještě další hudební kšefty. Honza v kapelách Seven a Revival Kabát, Pepa s Martinem ve Strabivari, navíc Pepa ještě hraje jazz. Takže není to jednoduché.

Zkoušíte ještě někdy někde něco?

Občas.

Jasně, rozumím, pohoda. Všechno znáte, tak co zkoušet, rovnou naostro, že?

Popravdě, já bych raději zkoušel častěji, ale ten čas…

Zapomínáte někdy?

Zapomínáme. Já si třeba tuhle zapomněl ve zkušebně kytaru. Přijel jsem na koncert pod zříceninu hradu Valečov, hráli jsme tam s kapelou Komunál. Vystoupil jsem z auta, protáhl se a za chvíli jsem zjistil, že nemám kytaru.

Co jsi dělal?

Poslal jsem pro ni do zkušebny Milana Pelikovskýho, dobrou duši, který má muziku rád, má rád nás a navíc je to dobrý řidič, vždyť jezdí v autoškole. Šlápnul na pedál a stihnul to. Předal mi kytaru…

…a ty jsi šel na pódium…

…tak to zhruba nějak bylo. Malá rezerva tam byla, naštěstí Milan nemusel jet daleko, ale bylo to jen tak tak.

Co tě po letech hraní na tom hraní pořád láká? Vždyť je to furt stejný. Už to všechno znáš, táhne ti na padesátku. Baví tě to pořád? Není to otrava?

Otrava? Baví? To jsou blbý otázky!

Jsou, proto ti je dávám.

Jasně, že mě hraní baví. Nejvíc asi ta zpětná vazba, že člověk je napůl kejklíř, komediant, tak si připadám. Něco vytvoříš, někam to předáš a když se ti to zpětně v reakcích publika, fanoušků vrátí zpátky, je to prostě prima vnitřní pocit. Pocit, že TO funguje.

Vy jste byli v kapele Nastarýkolena známí tím, že jste na taneční zábavě v přestávkách neodpočívali v šatně, ale dost jste chodili mezi lidi. Máš to tak pořád, nebo s věkem už raději chceš mít klid vzadu za pódiem? Ať si lidi trhnou, zaplatili a to mi stačí…

To je furt stejný, já si hrozně rád s lidmi povídám. Oni ode mě a od kapely očekávají, že s nimi prohodíme pár slov. Nejsou zvědaví na rádoby hvězdy, které odzpívají a zmizí. Prostě my se chceme navzájem potkávat. A potkáváme se - mnoho tváří znám, mezi nimi se objevují nové, což kvituji. Myslím si, že je to tak správně, že by to tak mělo být. Nejsem tu jen jako jedinec, sólista, ale člen kapely. Jasně, tím, že zpívám, jsem asi nejvíc vidět. Ale bez kluků bych toho moc nedokázal. A bez lidí pod pódiem? K čemu by to bylo, kdyby tam nikdo nebyl? Pro koho bychom hráli? To bych si mohl zpívat doma na zahradě a jediný fanoušek by byl synek.

To zase ale není taky blbá myšlenka, ne? Je dobře, když ti synek bude fandit.

Ale jo, jasně. Ale kdo dělá muziku, jakékoliv umění, asi by s těmi lidmi měl komunikovat.

Dohraje kapela, jdete do šatny a než se sbalíte, tak tam jsou pořád takový ty všeobecný řeči, jaký bylo pivo, kdo blbě zahrál tóninu a co ten výstřih fanynky pod pódiem? Nebo přece jen tím, že už jste zestárli a doma máte děti, jsou ty řeči jiné? Třeba o tom, jak jste přebalovali? Pepa Žalud má zhruba stejně starého prcka doma…

Jo, bavíme se o dětech docela hodně. Ale my se bavíme taky o nemocech. Je fakt, že jsi to docela trefil. Někde na Vánoce, myslím, že to bylo v Čistý u Mladý Boleslavi, jsme Pepikem Žaludem seděli před koncertem v šatně sami dva. Nikde ani živáček, jen já a Pepíno, a povídali jsme si, kde jsme byli na jakým vyšetření a kam nás kde doktoři píchali. Pepa utrousil: „Před patnácti lety bychom se tady bavili o ženských, byly by tady asi i s námi v šatně, a teď tady sedíme jen my dva blbci a povídáme si o nemocech. O tom, kterej doktor by nám mohl pomoci a která bylinka je dobrá.“ Trefil jsi hřebíček na hlavičku. Jo, ty debaty jsou trochu jiné. Ale je to život. Tak to asi má být.

Bydlíš na vesnici, kousek za Mnichovým Hradištěm, všude kolem lesy, co takhle ve volné chvíli, když nehraješ a když pustíš z hlavy pivo, děláš?

S Luboškem řádíme doma na zahradě. Je to pořádný číslo, asi jako každý dítě v tomhle věku. Nechodíme nikam daleko, přírodu máme doma. Jen na pivko spolu zajdeme, kousek od baráku máme parádní malou vesnickou hospůdku U Huberta.

To je ta, kde jsi zapíjel synka?

Jo, přesně. Je to tam nádherný, útulný, milý, vesnický, lidský. A maj tam správně ošetřený pivo.

Známý mladoboleslavský zpěvák Luboš Odháněl (47) se stal poprvé otcem. Na začátku ledna se jeho přítelkyni Daniele narodil syn Luboš.

Pamatuju a souhlasím. Ty si dáš pivko a Luboškovi objednáváš malinovku?

Dám si velký a mladej si olízne pěnu.

To nemůžu napsat.

Ale jo, napiš, že si olízne pěnu. Ale jen malinko. A ne u každýho piva. Jen jednou za čas…

Synek je už tvůj fanoušek?

Nevím, jestli se to tak dá nazvat, ale nevadím mu. Už se mnou byl asi na třech koncertech, dokonce se dral i na pódium. Zrovna na tom koncertě vystupoval i Petr Kolář, který se mu líbil.

Takže si umíš představit, že mladej jednou přijde a řekne: Táto, já chci být zpěvákem jako ty!

Hele, je to ještě brzo na tohle myslet. Říkám to, co asi většina rodičů, že tomu nechávám volný průběh. Možná z něho bude Kolář, nebo třeba kovář. Hlavně, aby ho to bavilo a byl v pohodě…

Tak mě napadlo, že bych Wixáče zase rád slyšel. Kde můžu zjistit, kam na vás vyrazit? Že bych vzal čtyřletou dceru a tvůj mladej by ji vzal do kola? Nebo ona jeho.

Třeba Mladějov 20. července. Nebo oslavy městyse Chotětov 27. července. Ten samý den večer Pohoří v Krkonoších. A taky v srpnu desátýho Židněves. A velká akce – slavnosti piva Podkováň 17. srpna. Tam jsme od roku 2000 hráli až asi na tři výjimky pořád.

Proč vás  tenkrát nepozvali?

My jsme tam nehráli, protože pivovar byl zavřenej, tak nehrál vůbec nikdo, ale tehdy se tam ani nestáčelo pivo. Neměl nás tedy kdo pozvat. Ale je fajn, že to zase funguje. No a klidně sleduj můj facebookovej profil Luboš Lubik Odháněl Tam je všechno z naší muziky i z mého soukromí. Webové stránky jsme zrušili, tohle je jediný místo, kde naše kapela „žije“. Tak někdy přijeď. A dej dopředu vědět.

Díky, Luboši, dám vědět, zavolám…

Luboš Odháněl
Narodil se v roce 1970, žije v Dolní Krupé na Mnichovohradišťsku. Zpívá a hraje na kytaru. Poprvé se na pódiích objevil s kapelou Danger, stál u zrodu uskupení Nastarýkolena. Pak si založil i vlastní kapelu W.I.X. Ta funguje dodnes. Na jeho kontě jsou cédéčka: Důchodový věk, Pod vlivem, Nahá v dešti, Poslední dopis, Už bylo na čase, Adios, Tak trochu živě a DVD Klášter Live. Je obchodním zástupcem pivovarů PMS, nabízí po celých středních Čechách pivo Holba, Zubr a Litovel. Žije s přítelkyní Danielou a šestnáctiměsíčním synem Lubošem v rodinném domku v Dolní Krupé u Mnichova Hradiště