Letos byli pozváni umělci, kteří ve svých dílech pracují s krajinou a jejím významem. Tentokrát se zaměřili na krajinu Mayrau. Miloš Šejn výrazově přetvářel své zážitky z putování. Martin Zet vystavuje, co v něm vyvolává její zkoumání. Martin Janíček dokázal rozehrát dřevěné objekty, skupina mladíků vytvořila skladbu z toho, co kovové okolí nabízelo (viz foto).

Velice krásný byl v těchto prostorách koncert Mišíka a Hrubého. „V takovém prostředí jsem v životě nehrál, je to vzrušující,“ řekl Vladimír Mišík. Duo vystupovalo přímo v bývalé šatně horníků.

Krajina kolem bývalého dolu Mayrau je modelována haldami, které vznikly jako nutné zlo. Zarostly a v opatrování je má opět příroda. Jsou vzácným fenoménem díky své botanické a živočišné výjimečnosti.

S názvem Totalitní krajina je významově svázáno i působení politické moci, jež nákladné doly udržovala v chodu. „Totalitu v krajině lze vnímat různými způsoby. Může být jak totalitou politické moci, tak i totalitou člověka vůči přírodě či městské krajině. Já jsem pro tuto příležitost zvolil kombinaci politické totality v městské krajině a použil k tomu několik fragmentárních epizod z mých fotografií vzniklých na přelomu 80. a 90. let,“ vysvětlil fotograf Jiří Hanke.

Výstava výtvarných děl Totalitní kajina je otevřena denně od 9 do 15 hodin, a to do 30. listopadu.

Olga Fikrlová