Návštěvníci si v něm projdou dům doslova od sklepa až po střechu – čeká je návštěva restaurované vstupní haly, moderní expozice v suterénu, krytu civilní obrany, ukázkového bytu a střešní terasy s výhledem. Nachází se v prvním ze šesti věžových domů a stále v něm bydlí několik obyvatel, kteří se tam nastěhovali hned po jejich dokončení.

„Věžáky v době svého vzniku byly symbolem komfortního bydlení a patří k nejcennějším architektonickým celkům své doby nejen v Kladně, ale i celé republice. Svou originalitou a zasazením do žijícího domu autenticky přenáší atmosféru poloviny minulého století. Návrh i realizaci v ateliéru architektů vedl Josef Havlíček, po kterém je sídliště dnes pojmenováno. Muzeum věžáků Kladno je kompletně financováno z rozpočtu Města a věřím, že originalitou přiláká zájemce nejen o sídlištní architekturu a urbanismus. Již od 14. března se budou moci nadšenci do architektury vrátit v čase a zažít podobu a atmosféru domu v době krátce po dokončení.“ řekl Dan Jiránek primátor Kladna.

Věžáky jsou dnes chráněnou památkou

Věžáky vyrůstaly v letech 1953–1957. Celek šesti věžáků seřazených podél Vítězné ulice, které se dostaly na řadu pohlednic Kladna i na poštovní známku, je dnes státem chráněnou památkou. V domech žije už nemnoho pamětníků jejich osidlování v padesátých letech 20. století.

„Na vzniku Muzea věžáků se podílela celá řada odborníků, dobrovolníků a pamětníků,“ říká tajemník Magistrátu města Kladna a iniciátor projektu Zdeněk Slepička. „Na koncepci muzea, jeho současné podobě, kompozici a vybavení prostor intenzivně pracovali Roman Hájek a Alexandr Němec ze spolku Halda, rovněž i historička Gabriela Havlůjová, architekt Ondřej Rys, výbornou práci odvedla architektonická kancelář Žalský architekti. Práce nejen těchto zmíněných, ale i desítek dalších si opravdu velmi vážím. Provoz muzea spolu s Městem zajistí spolek Halda, “ dodal Slepička.

„V roce 2016 jsme nabídli pomoc se sestavením obsahové stránky expozice. Tehdy existovaly jen myšlenka a chuť, o věžácích se navíc řada věcí nevěděla. Otevření muzea je tak zároveň završením několikaletého intenzivního badatelského úsilí,“ uvádí jeden z kurátorů muzea, předseda spolku Halda Roman Hájek.

Muzeum se skládá z pěti částí – vstupní haly, expozice, krytu civilní obrany, ukázkového bytu a střešní vyhlídka.

Reprezentativní vstupní hala věžáků je unikátní sama o sobě, protože takto velkorysé prostory nejsou v bytových domech obvyklé. Architekt Josef Havlíček ovšem předpokládal, že vstupní hala bude zároveň místem, kde mohou obyvatelé domu trávit volný čas. V rámci příprav Muzea věžáků se hala vrátila do své původní podoby – včetně repliky původních lamp, odstínu výmalby a dvojice sedacích souprav, jež sloužily obyvatelům domu.

Model z lega za 600 tisíc korun? 

Expozice je koncipována v úzké spolupráci s architekty tak, aby si lidé dokázali představit širší kontext vzniku věžových domů a jejich hlavní kvality. Základní představu o příběhu domů návštěvníci získají z úvodního filmu a filmových výpovědí původních obyvatel domu. Dále se budou moci vedle detailní časové osy výstavby domů seznámit také s materiály o průmyslové expanzi Kladna, s modelem celého sídliště, jemuž věžáky dominují, nebo se srovnávacími modely prvotního návrhu podoby domů a jejich realizovaného stavu. Zvláštní pozornost je věnována také osobnosti hlavního architekta věžáků i celého sídliště Josefu Havlíčkovi a jedinečné umělecké výzdobě domů. Velkým lákadlem pro děti se určitě stane velký model věžáku z kostiček Lega. Za něj radnice zaplatila 600 tisíc korun.

Na vzniku Muzea věžáků Kladno v prostorách prvního věžového domu intenzivně spolupracuje s Městem od roku 2016 kladenský spolek Halda. Nejen za toto úsilí na kladenském odkazu mu zastupitelstvo města udělilo na prosincovém zasedání loňského roku Cenu Statutárního města Kladna.

Plán pro sídliště zpracoval tým architektů pod vedením Josefa Havlíčka. Kromě samotného Havlíčka byli v týmu Václav Hilský, Miroslav Koněrza a Emil Kovařík. V roce 1951 byl upraven podnikem Stavoprojekt, a to opět kolektivem architektů pod vedením architekta Havlíčka. Nejprve tu vznikly nízkopodlažní domy nazývané dvouletkové. V roce 1953 začala výstavba šesti vysokopodlažních domů, jejichž projekty vypracoval kolektiv architektů vedený Josefem Havlíčkem. S ním spolupracovali architekti Karel Filsak a Karel Bubeníček. Autoři tu navázali na tradice meziválečné výstavby a aplikovali zásady takzvaných kolektivních domů, čemuž odpovídala i existence společných prostor jako vstupní haly, klubovny či prádelny.

Už nyní si mohou zájemci rezervovat termín

Věžáky jsou zajímavé i díky řemeslnému zpracování detailů. Vidíte to už ve vstupní hale na řešení stěn, schodišť, použitých materiálů, podhledů a štuků. Taky ještě v hromadné výstavbě řemeslo fungovalo, kdežto později při panelové technologii vymizelo. Na tvorbě keramických domovních znamení v podobě zvířat se podíleli významní umělci jako Marta Jirásková, Břetislav Benda, Mary Duras, Martin Reiner, Bedřich Stefan a Hana Wichterlová.

Architekta Josefa Havlíčka zastupitelstvo města na konci roku 2019 oprávněně ocenilo čestným občanstvím Kladna in memoriam. Rok předtím dostal opět rozhodnutím zastupitelstva celý unikátní architektonicko-urbanistický celek název Sídliště architekta Havlíčka.

Zájemci si mohou už nyní rezervovat termín návštěvy na www.muzeumvezaku.cz.